Soutěž „O nejhezčí a nejzajímavější vyprávění o Ukrajině“ skončila - a co dál? No přece cena čtenářů!

Musíme, bohužel, konstatovat, že koronavirus neotřásá jen celosvětovou ekonomikou, zdravotnictvím a veřejným míněním, ale že dokázal udělat tlustou čáru přes rozpočet i druhému ročníku naší literární soutěže. Za své vzalo plánované veřejné vyhlášení vítězů a předávání cen za účasti všech autorů, jejich příznivců, členů našich facebookových skupin, zástupců partnerů a oficiálních hostí. Navíc potenciální partneři soutěže: cestovky, dopravci a letecké společnosti mají teď úplně jiné starosti než sponzoring, natož literární. A tak nám nezbylo nic jiného, než dát hlavy dohromady a vymyslet něco nového a alespoň trochu zajímavého, aby to zaujalo i vás, naše čtenáře.

Smutný osud (ale snad ne konec) pražské cerkve z Ukrajiny

Ve sváteční den 28. října vznikl z dosud neznámých příčin požár, který vážně poškodil zajímavou, byť nikoli původní pražskou památku. Dřevěný chrám sv. Michala vznikl na území dnešní Zakarpatské oblasti a patřil do skupiny šesti podobných památek, které v meziválečné době „přesídlily“ z nejvýchodnější části republiky do Čech a na Moravu.

28. říjen jako symbol i vzor pro ukrajinskou emigraci

Den 28. října zůstal státním svátkem České republiky i po rozpadu Československa, s jehož rozvojem byl od roku 1918 nerozlučně spjat. Meziváleční ukrajinští emigranti vnímali a uctívali existenci takového svátku. Sami vzpomínali podobně důležitých dní ukrajinského roku 1918 (byly to 25. leden a 1. listopad), které jim nakonec nezávislost nepřinesly. Už proto vnímali 28. říjen jako určitý vzor.

Stalinův Velký teror z jiného úhlu

Četba kterékoli knihy, týkající se období stalinismu, je nepříjemnou a opravdu tíživou činností. Dvojnásob to platí v případě publikací, věnovaných vrcholnému období stalinského teroru, které nastalo v letech 1937 a 1938. K dispozici je nyní český překlad syntézy, vzniklé v USA, která je založena na autentických pramenech a zkoumá málo známou epizodu – procesy s pracovníky NKVD, tedy sovětské státní bezpečnosti.

Lina Kostenko, Wolkrův Prostějov a Klub přátel poezie v r. 1962

Lina Kostenko, nejznámější a skutečně uctívaná básnířka Ukrajiny, oslavila letos na jaře devadesátiny. Na první pohled by se mohlo zdát, že v jejím životě nenajdeme výraznější kontakty s českou literaturou a kulturou. Je tomu ale jinak. Připomínáme zajímavý příběh, který doplňuje obraz česko-ukrajinských vztahů 60. let minulého století.