V pátek večer bylo poblíž kina Pilotů v Praze-Vršovicích docela plno a rušno. Chystala se zde premiéra dokumentárního filmu „V Kyjevě se nestřílí“. Ve vysvětlujícím popisu užili jeho tvůrci formulace „Nemusíte žít ve válečné zóně, abyste se setkali s válkou“. Je tomu skutečně tak. Válka prosákla do všech skulin ukrajinského života, mluví všemi jazyky a vynáší na povrch mnoho problémů.

Před více než šesti lety hostila Knihovna Václava Havla ve svém tehdejším působišti na Starém Městě výstavu fotografií Eugena Kukly. Jeho „Svědectví z ulic Kyjeva“ představovalo pětapadesát barevných i černobílých obrázků. Byla to jistě jen část autorovy kyjevské žně, uvedla nás však přímo in medias res – do osudové ukrajinské „horké zimy“.

V poslední srpnovou dekádu Ukrajina vzpomínala nejen 29. výročí vyhlášení své nezávislosti, která pomohla výrazným způsobem rozbít někdejší Sovětský svaz, ale také už šesti let, která uplynula od počátku otevřené ruské intervence na území Donbasu, kterou její pachatel samozřejmě popírá a pokračuje tak v rozvíjení slavných tradic sovětského lhaní.

Název dnešní mikropovídky zní v ukrajinštině „Hromovycja“. V ukrajinštině má toto slovo několik významů, které navzájem souvisejí. Může jím být označen blesk, bouřka nebo svíčka označovaná v češtině termínem hromnička. Je tu ale ještě jeden význam, hodně specifický a nezvyklý, který nás bude zajímat nejvíc.

V pátek 26. srpna bylo v budově bývalé kotelny na náměstí Osvoboditelů v Radotíně otevřeno Centrum humanitární pomoci Ukrajině. Na slavnostním otevření, jehož se zúčastnilo několik desítek diváků, promluvil Petr Oliva, ředitel neziskové organizace Humanitární pomoc Ukrajině, který již od roku 2015 zajišťuje pomoc lidem ve válkou postižené oblasti.