Pokud jsem popisovala předešlé cesty na tomto výletě jako peklo či brutální, tak vůbec nevim jak popsat tyto. Jak když to přejede traktor, do asfaltu navrtá nepravidelný díry tak, že se prostě nedají objet ani když se sebevíc snažíš a boční cesty po poli v noci vidět spíš nebyly... Jestli někam dojedeme, tak to bude zázrak.

Letošní 350. výročí smrti Jana Amose Komenského připadá na dobu, která nepřeje oficiálním oslavám. Ti, kteří se o dílo tohoto významného českého představitele zajímají nebo se jím přímo zabývají, dokážou samozřejmě využít zvýšeného zájmu buď publikačně, nebo pokusem o nové zpracování některého z děl tohoto českobratrského spisovatele, pedagoga a politika.

Zdálo by se, že jediné hory, které můžeme najít na Donbase, jsou obrovské haldy hlušin vzniklé těžbou uhlí. Ve skutečnosti se tady ale nacházejí zelenající se kopce, které se dokonce pyšní přídomkem „svaté“. Tyčí se nad nejsevernějším městem Doněcké oblasti – Svjatohorskem.

Už delší dobu sleduji dění v dobrovolnickém praporu polních mediků „Hospitalěri“. Protože podle mě odvádějí obdivuhodnou práci, vydal jsem se za nimi letos v půlce března do Pavlohradu abych se jako dokumentarista – amatér zúčastnil výcviku nováčků.

V souvislosti s nedávným požárem dřevěného chrámu svatého Michala v pražských Kinského sadech přinášíme text našeho čtenáře z jihozápadní Ukrajiny, žijícího už léta v Čechách. Začal se zde zajímat o různé ukrajinské památky a na jaře se rozjel podívat na část dřevěných chrámů, přestěhovaných na české území z jihokarpatského regionu. Zde se dočtete o třech těchto památkách, ale slíbeno máme i pokračování. (red.)