Letošní léto je u konce a k závěru v tuto chvíli dospěl také druhý letní cyklus krátkých povídek. Vybírali jsme je z drobné knížky, která vyšla v roce 1968 v Prešově pod jménem „Z ptašynoho slovnyka“ (Z ptačího slovníku). Letos v létě jsme vybírali texty, ukazující, jak autorku ovlivnily karpatské reálie – mytologické i jiné. Závěrečná část však ukazuje na dílo dvou ukrajinských básníků.

Česko-francouzský spisovatel Milan Kundera, kromě jiného jeden z letošních kandidátů Nobelovy ceny za literaturu, se dosud nedočkal skutečně podrobného životopisu. Od letošního léta je takováto kniha k dispozici. Napsal ji o generaci mladší autor česko-anglický, který vytvořil značnou část svého díla v USA, Jan Novák. Zajímá ho Kunderův život a vývoj od počátku do roku 1975, kdy autor odjel do francouzské emigrace.

Tento karpatský ohlas se obsahem liší od ostatních. Vznikl jako výsledek autorčiných rozhovorů s rodákem z horské vsi v někdejší Podkarpatské Rusi a jejím někdejším starším spolužákem z ukrajinského gymnázia v Modřanech u Prahy. Fedir, narozený v podkarpatské vesnici nedaleko železniční stanice Volovec, žil od poloviny 30. let v Čechách.

V prvních dnech měsíce, během kterého léto přechází do podzimu, začal i druhý rok činnosti ukrajinského parlamentu v jeho současném složení. To je charakterizováno spolehlivou většinou (tzv. „monobilšisť“) stoupenců prezidenta Zelenského v Nejvyšší radě. Představa, že se díky tomu podstatně zjednoduší schvalování nových zákonů, se nicméně naplnila jen zčásti.