Údolím rieky Už až do Užanského priesmyku

Tohtoročný sviatok práce pripadol na pondelok čo znamenalo predĺžený víkend. Rýchlo sme sa zhodli, že predĺžený víkend strávime na Ukrajine. Ešte rýchlo vymyslieť program a môžeme štartovať. Booking ukazuje, že v Užhorode ubytovaný nebudeme, pretože nie je voľný žiaden hotel. Robím kompromis a rezervujem najbližší voľný hotel v meste Perečyn. Tým pádom je program jasný – preskúmať dolinu rieky Už.

Příběh malé Olenky aneb Jak vyprávět českým dětem o uprchlících z Ukrajiny

Tisíce rodičů, ale také učitelů školek i škol, jsou od konce loňského února konfrontovány se zvláštním úkolem. Je třeba vysvětlovat dětem, proč se u nás objevil tak velký počet uprchlíků z Ukrajiny. Ne vždy je k dispozici osobní zkušenost daná společným životem v jednom bytě či domácnosti a její předávání. Tehdy může přijít na pomoc knížka.

Ukrajinská kronika 2023/4 (duben, devatenáctá válečná)

Událostí dubna byla především návštěva nejvyšších představitelů Česka a Slovenska v Kyjevě, uskutečněná na konci měsíce. Dvoudenní pobyt prezidenta Pavla i prezidentky Čaputové potvrdil shodný postoj obou zemí k aktuální situaci i potřebám Ukrajiny a připravenost obou „československých“ států nadále této zemi pomáhat.

Tři čeští prezidenti na Ukrajině (1997, 2005, 2013)

Cesta teprve nedávno zvoleného českého prezidenta byla ohlášena v médiích s předstihem. Uskutečnila se přímo před našima očima právě teď, na sklonku dubna: půldruhého měsíce po nástupu Petra Pavla do jeho funkce. Výsledek cesty přináší příslib další pomoci celé Ukrajině, ale i jednomu z jejích jižních regionů, Dnipropetrovské oblasti.

Z hlubin dávnověku (XXXIII): Sklavini – bič boží

Prokopios z Caesareie uvádí, že roku 518 n. l. velká armáda Antů, „kteří žijí v sousedství Sklavinů“, vtrhla přes Dunaj na římské území. Po nástupu císaře Justiniána v r. 527 „Hunové, Sklavini a Antové“ každoročně pustošili celou Ilyrii a Thrákii s takovou intenzitou, že je změnili ve „skytskou poušť“. Justinián uzavřel s Anty mírovou smlouvu, ale sklavinské nájezdy pokračovaly dál. Prokopios popisuje jeden zvlášť děsivý nájezd, kdy vojsko Sklavinů o počtu 3000 mužů zběsile zabíjelo všechny, kdo jim přišli do cesty: muže, ženy i děti (prý 15 000 obětí). Naráželi je na kůl, stahovali zaživa z kůže, utloukali kyji nebo hromadně upalovali ve stodolách i s dobytkem, který nestačili pobrat s sebou. Při dalších nájezdech už si počínali o něco mírněji – v tom smyslu, že zabíjeli jen muže, kdežto ženy a děti odváděli do otroctví.