Počátky Ukrajinské svobodné univerzity v Praze (1921–1922)

V českém prostředí se dodnes dochovala matná vzpomínka na někdejší působení samostatné ukrajinské univerzity v Praze. V době začlenění československého státu do sovětského mocenského bloku se samozřejmě nehodilo tuto historickou skutečnost zdůrazňovat či zkoumat – patřila mezi nežádoucí a odsouzené k zapomenutí.

Z hlubin dávnověku (XXV): Gótská společnost – sedláci a vojáci

Devět měsíců poté, co bůh Heimdall navštívil Děda a Bábu, narodil se Bábě statný červenolící chlapec, kterému dala jméno Sedlák (Karl, doslova „Chlap“). Od něho pochází „pracující třída“ germánské společnosti - oni „svobodní mužové“, kteří rozhodovali na sněmech. Ale již Tacitus obviňuje Germány, že svá pole obdělávají jen nedbale a raději se věnují kořistným výpravám, protože si tak za cenu mírné ztráty krve vydělají mnohem více než úmornou dřinou na chudé půdě severního Německa. Sílící militarizace vedla k rostoucímu vlivu vojenských družin na úkor rodových stařešinů a vyústila nakonec do vzniku tzv. vojenských království (Heerkönigtümer).

Ukrajinská kronika 2022/2 (17.–31. ledna)

Druhá polovina ledna nepřinesla žádné převratné změny do situace kolem ukrajinsko-ruské hranice a pokračuje svého druhu psychologická válka Ruska proti Ukrajině i západnímu světu. Lze očekávat její trvání i v druhé polovině letošní zimy. Otázkou ovšem zůstává, čeho vlastně ruské vedení svým v zásadě nehorázným chováním zatím dosáhlo a zda se jeho aktivity neukáží být nakonec kontraproduktivními.

Třicet let česko(slovensko)-ukrajinských diplomatických vztahů

Vloni jsme se pokusili vrátit prostřednictvím krátkého cyklu k událostem roku 1991, které zásadním způsobem ovlivnily tehdejší československo-sovětské vztahy. Poměrně rychle se z nich začaly vydělovat jako samostatné položky vztahy k jednotlivým republikám zanikajícího SSSR. Ukrajina nebyla samozřejmě výjimkou – naopak, stála v čele tohoto procesu.

Jak Češi poznávali a osvojovali si Volyň (6)

Rok 1876 se do českých dějin zapsal také smrtí Otce národa – historika i politického vůdce Františka Palackého. Shodou okolností vyšla v tu dobu v Praze brožurka, která nabízela praktickou pomoc českým vystěhovalcům. Konkrétně se jednalo o ty, kteří směřovali do jihozápadní části Ruské říše – do tří jejích gubernií, které se dnes nacházejí v západní části Ukrajiny.