Pocta Františku Řehořovi v letohrádku Kinských

Jméno František Řehoř patří v rámci dějin české kultury, vědy a také cestování k zapomínaným či zapomenutým. Tuto skutečnost žádoucím způsobem napravuje výstava z jeho etnografických sbírek. Zahájena byla v pátek 4. června v letohrádku Kinských na úpatí pražského Petřína. Stalo se tak jistě ne náhodou v předvečer 120. výročí Řehořova úmrtí.

Před padesáti lety (XLVII). Dny povolené české a slovenské kultury na Ukrajině

Titulek dnešního pokračování se může zdát poněkud zvláštní. Právě před padesáti lety vyvrcholily v řadě ukrajinských měst tzv. Dny české a slovenské kultury v Ukrajinské SSR. Pokud začleníme tuto informaci do širšího chronologického a věcného kontextu, zjistíme, že se jednalo o akci povýtce politickou, která zapadala do konceptu tehdejší husákovské „normalizace“.

Výstava ukrajinských krojů ještě jednou

Výstava fotografií na Kampě, o které před několika dny psal autor se zkratkou -boz-, představuje kroje z 19. a 20. století. Avšak kořeny mnoha vzorů a zdobných prvků sahají daleko hlouběji do historie. Díky tradici se motivy předávaly z generace na generaci po řadu staletí. U některých z nich lze doložit i rozšíření po velké části eurasijské oblasti.

Z ukrajinských „pomněnek sázavských“

Karel Hynek Mácha napsal na začátku své básnické dráhy dvě básně se společným názvem „Pomněnky zasázavské“ – souvisejí s okolím Konopiště. Následující text se sice máchovským názvem nepochybně inspiroval, vznikl však v městečku Sázavě. Snaží se odpovědět na otázku, dává-li nějaký smysl slovní spojení „Sázava a Ukrajina“.

Za ukrajinskými kroji na Kampu

Název „Ke kořenům“, zvolený pro další pražskou ukrajinskou výstavku, sám o sobě mnoho neříká. Více vysvětlují až slova za dvojtečkou: Ukrajina krojů a tradic. Na velmi exponovaném a vyhledávaném místě Malé Strany, v prostoru mezi Vltavou a Čertovkou, si lze prohlédnout opravdu hezké barevné fotografie, výrazně dokumentující jednu z tradic ukrajinské hmotné i duchovní kultury.