Léto včetně své poprázdninové části bude zakrátko pryč a s ním skončí právě včas i náš cyklus. Autorka dnes uzavíraných Letních etud o sobě v předchozích textech sem tam něco prozradila, poslední text ale z tohoto hlediska vypovídá více. „Kontakty“ mluví o ní, o samotě a jejím překonávání.

17. září odstartoval v ukrajinském městě Černovice (Černivci) jubilejní 30. ročník Všeukrajinského hudebního festivalu Červona ruta.

Dva nedávno otištěné příspěvky upozornily na básnická díla Františka Hrubína a Ludvíka Aškenazyho, spjatá s boji druhé světové války v Ukrajině. Dnes uzavíráme malý cyklus, inspirovaný osmdesátým výročím počátku zmíněného konfliktu, třetí částí. Tentokrát půjde o několik prací českého básníka o něco starší generace.

V neděli 15. září se na Staroměstském náměstí sešly asi tři desítky lidí, aby vzpomněly jednoho pražského výročí spojeného s Ukrajinou – pátého výročí vzniku Pražského majdanu. Uvedené sousloví poměrně srozumitelně odkazuje na nedávné ukrajinské reálie, díky kterým získalo obecně užívané slovo „majdan“ docela nové vyznění, zatlačující jeho původní významy.

Bouřky samozřejmě patřily k letní Sázavě také, i když nás navštěvovala jen občas. Zrovna tyhle chvíle jsem v paměti neuchoval. Jak je ale vidět z této předposlední letní etudy, autorku jedna z bouřek, které se přehnaly nad krajem, donutila o lecčem uvažovat – samozřejmě jinak než v případě mnohadenního vytrvalého deště.