V průběhu předávání cen vítězům soutěže „O nejhezčí reportáž s cest po Ukrajině“, které proběhlo 6. listopadu tohoto roku v prostorách Velvyslanectví Ukrajiny v České republice, poskytl pan velvyslanec Jevhen Perebyjnis našemu médiu krátký rozhovor.

V jedné ze závěrečných částí „osmašedesátnického“ cyklu přichází na řadu otázka, do jaké míry mohli tehdy Češi bezprostředně poznávat Ukrajinu. V úvahu přicházela samozřejmě hlavně turistika. Dnes není snadné zjistit, kdo a proč vycestoval z českých zemí na Ukrajinu právě v roce 1968. V tehdejším tisku i v memoárové literatuře však nacházíme určité množství zpráv o cestování tímto směrem.

Hlad na Ukrajině v létech 1932-33 nebyl jen největší genocidou v historii, ale také největším a nejefektivnějším okrádáním lidí. (Volně přeloženo a zpracováno podle CREDO.pro)

Pražský Festival ukrajinského filmu letos vyvrcholil uvedením filmu Mé tiché myšlenky. Tato novinka, natočená užhorodsko-kyjevským režisérem Antonim Lukičem, nás po většinu času zavádí do různých reálných (ale i nereálných) míst Zakarpatské oblasti od Užhorodu směrem na východ. Celý snímek sice začíná i končí v Kyjevě, jinak je ale opravdu filmem zakarpatským.

Díky tomu, že jsem dostal pátý týden dovolené, i díky tomu, že mám vstřícné vedoucí, daří se mi zvyšovat frekvenci mých cest na Ukrajinu i prodlužovat pobyt v této krásné zemi. A tak se mi letošní léto podařilo strávit na Ukrajině čtyři týdny.