Lze poměrně snadno zjistit, co se odehrálo v České republice či ve světě právě před pěti lety. Ve stínu významných událostí se tehdy udála také spousta menších, převážně už zapadlých věcí. Jen málokterá z nich si zachovává trvalejší význam a stojí za připomenutí. Tak třeba v krátkém deníkovém záznamu o 8. lednu 2017 nacházím větu: „Dořešili jsme všelicos a spustili stránky – někdy kolem páté hodiny odpolední.“

Přehled ukrajinských politických událostí jsem se pokoušel sestavovat poprvé v r 2019, podruhé a dlouhodoběji od počátku r. 2020. U politiky také zůstáváme v tomto posledním pokračování, zachycujícím události roku 2021. Vánoční svátky a poslední dny před Novým rokem totiž nijak neuvolnily silné napětí kolem Ukrajiny.

Rok, o kterém jsme tu několikrát psali, byl z hlediska tehdy dokonávajícího Sovětského svazu mezníkem značně důležitým. Pro obyvatele neruských republik moskevské říše byl neméně důležitý než rok 1989 pro lidi z různých zemí střední Evropy. V obou případech se jednalo o jakési „roky za staletí.“ Ty se v dějinách vyskytnou jen výjimečně, ale tím více proměňují nezměnitelným způsobem tvář světa.

Možná se bude zdát divné, že s popisem gótské společnosti začínám odspodu – ale vycházím ze staroseverské básně Rígsthula, která popisuje vznik jednotlivých tříd společnosti – otroků, svobodných mužů a nobility. Mými průvodci dále budou: Tacitus, pro nejranější fáze vývoje germánské společnosti; Snorri Sturluson (islandský učenec z konce 12. století), který v Sáze o sv. Olafovi podává živý obraz společnosti přecházející od pohanského kmenového zřízení ke křesťanskému království; Kosmas, pro porovnání s některými pozoruhodnými detaily ve „vyprávění starců“. To vše případně doplněno archeologickými doklady z pohřebišť, které svědčí o sociálním postavení zemřelých.

Nikdy bych se nenadál, že v blízké době poznám Ukrajinu z mnoha stránek, a hlavně na vlastní kůži. Avšak nejen vinou covidu se všecko seběhlo tak rychle a neočekávaně, že jsem se vrátil po deseti dnech domů plný vzpomínek, zážitků a nezapomenutelných okamžiků. Nebudu se tady sáhodlouze rozepisovat o tom, že u nás v práci pracovala ukrajinská rodinka: dcera Alina s maminkou Ninou a jejím přítelem Leonidem.