V rámci takzvané historické geografie nabývá na významu zkoumání změn vzhledu a funkčnosti různých typů krajiny v minulých historických obdobích. Často s tím souvisí hledání obrazových a mapových dokladů ztracených krajinných památek. V ukrajinských podmínkách se toto úsilí nejvíce zaměřuje na prostor dolního Dněpru.

Před časem jsem v upoutávce konference Kybernetická bezpečnost státu sliboval jedinečnou příležitost setkat se přímo s předními ukrajinskými odborníky na kybernetickou bezpečnost. Slíbil jsem rovněž, že konferenci osobně navštívím a podělím se o dojmy. A ty jsou velice pozitivní.

Kolem poloviny září bylo v Česku výrazně vzpomínáno 80. výročí úmrtí prvního československého prezidenta. Poměry po roce 1989 otevřely po téměř půlstoleté přestávce cestu k hlubšímu zkoumání Masarykovy osobnosti a vydávání jeho spisů i korespondence. Je to jistě užitečnější než pěstovat nekritický kult TGM.

V rámci letošního vzpomínání na události, které kdysi formovaly česko-ukrajinské vztahy, hraje nemalou roli rok 1947. Pro Ukrajinu byl asi krutější a osudovější než pro české země. Osvobozenecké úsilí v západní části země ztrácelo stále více naději na úspěch a tuto skutečnost si uvědomovali i tehdejší ukrajinští exulanti.

Dnes je už zcela zapomenuto, že v létě roku 1967, tedy půl roku před svým politickým pádem, navštívil Rusko a Ukrajinu československý prezident Antonín Novotný. Mělo se jednat o dovolenou, pobyt nejvyššího československého představitele však nebyl zbaven politického charakteru.