Ukrajinská kronika 2023/3 (březen, osmnáctá válečná)

Březen byl dalším měsícem, který nijak výrazně nepozměnil válečnou frontu na východě a jihovýchodě Ukrajiny. O úspěších ruské ofenzivy nelze hovořit a všechny drobné územní zisky byly vykoupeny rostoucím počtem obětí. Podle ukrajinských zdrojů přišlo Rusko už o 270 000 příslušníků vlastních ozbrojených sil a jen za březen přibylo na ruské straně 25 000 obětí.

Prestižní otázka dobytí či naopak udržení východoukrajinského města Bachmut se nepřiblížila k úplnému rozhodnutí. Ruské jednotky nedokázaly toto lokální centrum obklíčit a postoupily jen v malém rozsahu směrem k centru. Další výrazné boje trvaly u neméně zničených měst Avdijivka a Marijinka.

Nesystematické ostřelování ukrajinského zázemí včetně západní části země od lvovského po odeský region pokračovalo za použití raket i dronů. Ukrajinská armáda se snaží podle možností odpovídat dronovými útoky na Krym a jihozápadní ruské pohraničí. Zima však mezitím skončila, aniž by se Rusku podařilo zničit či rozhodujícím způsobem poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Přitom se nadále čeká na ohlášenou jarní protiofenzivu ukrajinských ozbrojených sil. Dokladem její psychologické přípravy může být i několik návštěv prezidenta Zelenského ve frontové oblasti (např. přímo v Bachmutu) i v její relativní blízkosti. Oproti tomu autenticita údajné návštěvy prezidenta Putina v okupovaném Mariupolu byla řadou povolaných činitelů zpochybněna.

Ukrajinské ozbrojené síly byly mezitím posíleny o první tanky západní výroby a také o letouny Mig z některých zemí Severoatlantického paktu. Země Evropské unie zároveň jednaly o zajištění výroby nábojů, které potřebují ukrajinské ozbrojené síly. V březnu také vyvrcholila jednání směřující k přijetí Finska do Severoatlantického paktu. Pokračovalo také jednání na různých úrovních o další finanční a hospodářské podpoře Ukrajiny.

Kyjev během března navštívilo množství představitelů různých mezinárodních struktur i jednotlivých států. Byl zde např. generální tajemník OSN a japonský premiér, menší skupina státníků z evropských zemí pak přijela na Ukrajinu v poslední den března. Spolu s V. Zelenským se zúčastnili návštěvy města Buča, osvobozeného z ruské moci právě před rokem, a jednali zde o dalším postupu ve věci odražení i potrestání ruské agrese a vojenských zločinů putinovského režimu. Při této příležitosti byla přijata společná deklarace.

Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal 17. 3. příkaz k zatčení ruského prezidenta Putina a zmocněnkyně pro práva dětí M. Lvové-Bělové. Rusko pro jistotu několik dní dříve prohlásilo, že kompetence příslušného soudu neuznává a následně zahájilo stíhání soudců, kteří jsou za vydání zatykače zodpovědní.

Některé světové státy naznačily, že se nebudou rozhodnutím příslušného soudu řídit. Také Mezinárodní olympijský výbor pokračoval v lavírování při řešení otázky, zda se ruští a běloruští sportovci budou moci zúčastnit příští rok letních olympijských her v Paříži. Podobně je tomu s řešením účasti sportovců z obou zemí na mezinárodních soutěžích v různých sportovních odvětvích.

Čínský prezident Si pobýval po polovině měsíce tři dny v Moskvě. Bylo deklarováno spojenectví, ale návštěva nijak výrazně nevyjasnila otázku, zda se pozice obou zemí ohledně Ukrajiny posunula k většímu pochopení Číny pro ruskou agresi, nebo zda tomu bylo spíše naopak. Nejasná zůstává i další smysluplnost čínského zprostředkování mezi oběma zeměmi za pomoci specifického mírového plánu. Zajímavé však je a o promyšlené taktice svědčí, že prezident Zelenskyj pozval čínského vůdce k návštěvě Ukrajiny.

Ukrajinská vláda premiéra Šmyhala, která je v úřadě už přes tři roky, prošla několika změnami, které směřují k upřesnění pravomocí dvou jejích činitelů. Do funkce nastoupil také nový ministr osvěty.

Kyjevské vládní i městské úřady podnikly několik kroků směřujících k odebrání komplexu Kyjevsko-pečerské lavry Ukrajinské pravoslavné církvi podřízené donedávna Moskevskému patriarchátu. Představitelé proruského pravoslaví se až do konce března pokoušeli vyklizení objektu zabránit a prosadit své další setrvání v areálu soudní cestou.

Tradiční březnové oslavy narození ukrajinského barda Tarase Ševčenka nebyly tentokrát doprovázeny neméně tradičním udílením Ševčenkových cen za výrazné výkony jedinců či kolektivů v literární, divadelní, filmové a hudební oblasti. Jména laureátů byla sice oznámena, ceny však jim mají být odevzdány až v druhé polovině jara. Tato skutečnost byla představiteli umělecké obce kritizována.

Parlamenty tří dalších evropských států schválily rezoluci o genocidním protiukrajinském charakteru stalinského Holodomoru z roku 1933. Největší závažnost má v této souvislosti rozhodnutí parlamentu francouzského.

(boz)