Drobničky v říjnu 2016

Anekdota o výbuchu v černobylské elektrárně

Příloha Mladé fronty dnes Víkend vydaná ke dnům 15. – 16. 10. přináší v rámci malého cyklu České vtipy pro rok 1985 anekdotu o výbuchu v černobylské elektrárně, a to „jak tam zařvali dva lidé“, a to slovy: „Vypni to!“ a „Nejde to!“. Připomenutím této trochu zlomyslné reakce byla zřejmě uzavřena letošní česká reflexe 40. výročí černobylské katastrofy.  

Články z pobytu Luboše Palaty v Ukrajině

Luboš Palata vytěžil ze svého říjnového pobytu v Ukrajině články otištěné v Mladé frontě dnes. V čísle ze 14. října informoval o názorech gubernátora Donecké oblasti Pavla Žebrivského na situaci v regionu, rozsáhlejší materiál z 15. 10. popisuje situaci ve městech Slovjansk (označeno je zde ruským názvem Slavjansk) a Kramatorsk. Zachyceny jsou v mnohém protikladné názory místních obyvatel, v závěru je ale citován názor jedné z místních obyvatelek: „dobře tu není, ale v Doněcku je mnohem hůř“.

Čtrnáctihodinové čekání na ukrajinsko-polské hranici

Překladatel Alexej Sevruk popisuje v závěrečné rubrice 21. čísla obtýdeníku A 2 (vydáno 12. 10.) čtrnáctihodinové čekání na ukrajinsko-polské hranici při autobusovém přesunu z Ukrajiny do Prahy. O takovéto přivítání ze strany Evropské unie se postarali polští pohraničníci. Autorovi zůstal „nepříjemný pocit z nepřirozenosti situace, ze zacházení hraničícího se šikanou a škodolibou zvůlí.“ Je otázkou, zda nás uklidní závěrečná věta: „Ale svět je plný hranic, na kterých se často odehrávají mnohem větší dramata…“

Štítky

Český překlad ruského románu Sergeje Lojka Letiště

Překladatel Libor Dvořák představuje ve sloupku listu Tvar (č. 16 z 6. října) prostřednictvím dvou citátů a připojených úvah český překlad ruského románu Sergeje Lojka Letiště, který je připraven k vydání. „Lojkova kniha není jen o ukrajinském hrdinství, ale také o mravní bídě značné části elit a zatím neřešitelných problémech státu, který by se tak rád definitivně stal součástí Evropy a jehož lidé si možná teprve teď uvědomili, jak dlouhá a obtížná to bude cesta.“

Překlady z díla Jurije Andruchovyče

V Tvaru č. 16 z 6. října najdeme zprávu Věry Vampolové o zářijovém literárním (po)čtení „u Emy“, kam byla pozvána i básnířka, překladatelka a kritička – kyjevská rodačka Marie Iljašenková. Součástí programu bylo i čtení jejích překladů z díla Jurije Andruchovyče, texty byly čteny i v řeči originálu. Překladatelka, označená na večeru za zprostředkovatelku ukrajinské kultury české veřejnosti, chce prý nyní překládat už ne z ruštiny, ale z ukrajinštiny.

Pracovní pobyt Ukrajinců v ČR

Tři materiály věnuje pracovnímu pobytu Ukrajinců v ČR a lákání dalších českou vládou Mladá fronta dnes (č. 233 z 5. 10.). „Tolik cizinců v Česku ještě nikdy nebylo“, konstatuje Artur Janoušek a v jeho výkladu vystupují do popředí Ukrajinci a Slováci /…/. Jitka Vlková se věnuje podrobně otázce dovozu lékařů a zdravotnických sester z Ukrajiny /…/. To se však nelíbí Dušanu Valenčíkovi, který dostává slovo v rubrice Fórum čtenářů a argumentuje tím, že je „400 000 našich lidí bez práce“.

Rozhovor A. Palána s novinářem Josefem Pazderkou

Katolický týdeník (na dny 4. – 10. 10.) přináší rozhovor A. Palána s novinářem Josefem Pazderkou. Pod názvem „Neberte vážně toho, kdo ohýbá fakta“, tu Pazderka zmiňuje např. téma kremelské dezinformační kampaně a zdůrazňuje, že „nemůžeme vedle sebe klást BBC s jejími standarty, ověřováním faktů a kontrolou, a např. ruskou státní televizi, která nejenže tyto standardy nedodržuje, ale cíleně s nimi manipuluje“. V této souvislosti Pazderka rozhodně odmítá hodnocení Majdanu jako „spiknutí fašistů a projekt CIA“.

Učitelka na mezinárodní úvazek

Gorjanka Oljača píše ve 41. čísle Týdeníku Rozhlas (3. 10.) o vlastním rozhlasovém pořadu věnovaném české Ukrajince „učitelce na mezinárodní úvazek“ Marjaně Kuzmyčové. Ta učila kdysi v Ukrajině, od r. 2000 žije v Čechách a po sedmi letech uklízení se díky nevládní organizaci Meta mohla vrátit k výuce matematiky, a to ve škole v Praze-Pankráci.