Tři čeští prezidenti na Ukrajině (1997, 2005, 2013)

Cesta teprve nedávno zvoleného českého prezidenta byla ohlášena v médiích s předstihem. Uskutečnila se přímo před našima očima právě teď, na sklonku dubna: půldruhého měsíce po nástupu Petra Pavla do jeho funkce. Výsledek cesty přináší příslib další pomoci celé Ukrajině, ale i jednomu z jejích jižních regionů, Dnipropetrovské oblasti.

Z hlubin dávnověku (XXXIII): Sklavini – bič boží

Prokopios z Caesareie uvádí, že roku 518 n. l. velká armáda Antů, „kteří žijí v sousedství Sklavinů“, vtrhla přes Dunaj na římské území. Po nástupu císaře Justiniána v r. 527 „Hunové, Sklavini a Antové“ každoročně pustošili celou Ilyrii a Thrákii s takovou intenzitou, že je změnili ve „skytskou poušť“. Justinián uzavřel s Anty mírovou smlouvu, ale sklavinské nájezdy pokračovaly dál. Prokopios popisuje jeden zvlášť děsivý nájezd, kdy vojsko Sklavinů o počtu 3000 mužů zběsile zabíjelo všechny, kdo jim přišli do cesty: muže, ženy i děti (prý 15 000 obětí). Naráželi je na kůl, stahovali zaživa z kůže, utloukali kyji nebo hromadně upalovali ve stodolách i s dobytkem, který nestačili pobrat s sebou. Při dalších nájezdech už si počínali o něco mírněji – v tom smyslu, že zabíjeli jen muže, kdežto ženy a děti odváděli do otroctví.

Na srdce jsou Poděbrady – i na ta ukrajinská (11). Desetileté jubileum Akademie

Před necelými jednadevadesáti lety, dne 16. května 1932, bylo v centru Poděbrad živo. V novorenesanční budově Občanské záložny, postavené nedaleko pomníku krále Jiřího, se sešla početná skupina účastníků slavnostního setkání k desátému výročí Ukrajinské hospodářské akademie. Tato vysoká škola byla zřízena rozhodnutím československých úřadů na pomoc příslušníkům ukrajinské emigrace.

Kazašská historička o své zemi, Ukrajině a hlavně Rusku

Kazašská historička Botakoz Kassymbeková se narodila v roce 1980. Využila možnosti a studovala na západních univerzitách. Dnes je uznávanou kapacitou v oblasti moderních středoasijských dějin a ruské koloniální politiky v tomto prostoru. Dlouhý rozhovor s Kassymbekovou otiskl 5. března tohoto roku list Berliner Zeitung. Uveřejňujeme tu v překladu a bez komentáře jeho text. (red.)

Dopis tátovi

Protože dopisy obvykle nemají žádné perexy, uvedeme na tomto místě pár informací o adresátovi: je jím Orest, který se narodil 12. 4. 1923 (Krasna, Polsko) a zemřel v roce 1976 (Trnava pri Laborci). Byl to vědec ukrajinského původu, který žil v Československu: literární historik a kritik, folklorista a překladatel.