Právě „přeskakujeme“ ze sedmého do osmého roku existence našich webových stránek. K určitému bilancování je na počátku roku 2024 nemálo důvodů. Rok loňský měl mnoho tváří: ruská agrese proti Ukrajině se nezastavila a v říjnu k ní přibyl obnovený boj Izraele za vlastní existenci. Českou republiku stíhala pro změnu ekonomická nejistota a těsně před Vánocemi nás všechny šokoval zabijácký útok provedený v prostorách Karlovy univerzity.

Jsme na začátku nového roku a máme před sebou, pokolikáté už, staronových dvanáct měsíců. Každoročně se opakující koloběh nutí jistě nejenom mne vracet se ve vzpomínkách zpátky. Dnes tu chci krátce vyprávět o Dvanácti měsících s velkým „D“. Půjde o ukrajinský knižní kalendář-almanach určený dětem. Kdysi jsem se s ním nakrátko, ale nikoli bez užitku setkal.

Ruská dezinformační a propagandistická mašinérie jede na plné pecky. Češi jsou stále více utápěni hektolitry a hektolitry ruských dezinformačních splašků vydávaných za ty nejlepší a nejkvalitnější parfémy. Odlišit ambru od močůvky však není až tak složité, často k tomu stačí trocha trpělivosti a webový vyhledávač. Ze své osvětové brožury jsem vytáhl jeden příklad, který ukazuje, jak na to.

Téma našeho letošního posledního příspěvku bude opět historické: nepozorovaně totiž uplynulo sté výročí založení čtvrté ukrajinské vysoké školy, která působila v meziválečném Československu. Jednalo se o Ukrajinské studio výtvarného umění, které později užívalo také označení Ukrajinská akademie.

Knížky patří a snad budou i nadále patřit mezi dárky, kterými je možno potěšit většinu dětí. Proto jsem si vybral jako námět pro prosincovou, těsně předvánoční Čítárnu, knihy dětské. S pomocí serveru Databáze knih se podíváme na to, jak si stojí na českém knižním trhu překlady těch ukrajinských. Je jich dnes k dispozici více než kdykoli v minulosti a některé si dokázaly získat poměrně slušnou pozornost.