Výraznou roli v životě Ukrajiny kolem roku 1968 hráli její spisovatelé, a to zejména ti, kteří otevřeně kritizovali stav politického života a jazykové situace ve své zemi i nedostatečnou míru její svrchovanosti v rámci Sovětského svazu. V další části našeho cyklu budeme sledovat příběh ze života významného prozaika Zakarpatské Ukrajiny Ivana Čendeje (1922–2005), který je spjat právě s rokem Pražského jara.

Nedávno jsme vzpomněli devětatřicátého výročí havárie v černobylské atomové elektrárně, která se nachází u dnes opuštěného města Prypjať severně od Kyjeva. Tato událost výrazně poznamenala první fázi politické kariéry sovětského vůdce Michaila Gorbačova a signalizovala rostoucí problémy Sovětského svazu. Jeho definitvní zhroucení následovalo po necelých šesti letech.

Smíšený pěvecký sbor Ukrajinské lidové republiky vznikl na počátku roku 1919, v době války Ukrajiny o nezávislost. V originále zněl jeho název „Ukrajinska respublikanska kapela“. Čeští posluchači ji poznali půl roku po ukončení první světové války, tedy na jaře r. 1919, a reagovali nadšeně. Část členů sboru nepokračovala v r. 1920 v jeho cestě z Evropy do severní Ameriky, ale zvolila za své další působiště Československo.

Komunistický převrat, provedený koncem února 1948 v Československu, otevřel cestu k nastolení principu „sovětského vzoru“ téměř ve všech oblastech tehdejšího života. Vzor to byl v zásadě nedostižitelný, tehdejší Češi a Slováci se však měli aspoň snažit, aby se mu přibližovali. Vzorem byli jak tzv. úderníci typu Alexeje Stachanova, tak některé průmyslové podniky a regiony.

Ve výzkumném projektu podpořeném MŠMT se zabýváme strukturou a mírou neformálních společenských vazeb ukrajinských uprchlic v ČR. Informace, které náš výzkum přinese, mohou mimo jiné pomoci dělat informované rozhodnutí ohledně integračních opatření. Žádáme všechny, kteří mají kontakty na potenciální účastnice o pomoc se sdílením.