Jestliže se do slezské Wrocławi (Vratislavi) vydá z Prahy ukrajinista, přesune se, přeženeme-li to, jen z jednoho města s ukrajinskými stopami do jiného, trochu na sever. Projevy současné přítomnosti Ukrajinců se opravdu příliš neliší, byť cesty k tomuto stavu byly v případě obou měst různé.

Ukrajina má dnes údajně kolem pěti tisíc muzeí různého typu, takže od r. 1991 stoupl jejich počet víc než dvojnásobně, a to ještě řada muzeí spjatých s komunistickým režimem zanikla, aniž by byla oplakávána. Snadno se nabízí otázka, zda také uvedený ukazatel je svědkem rozkladu či úpadku, o kterém se v souvislosti s Ukrajinou mluví. Nezdá se…

Nemůžeme se vyhnout ani textům, které vznikly pod dojmem zprávy o úmrtí nějaké výrazné či zajímavé osobnosti. Tak je to i v tomto případě. Z Ukrajiny přišla zpráva, že 14. května zemřel v přikarpatském regionu v Haliči téměř jedenadevadesátiletý Jevhen Hrycjak, bývalý politický vězeň.

V celém někdejším východním bloku (a často i za jeho hranicemi) hrály v měsíci květnu nejdůležitější roli první a devátý den. Svátku práce a Dnu osvobození se dostalo zcela mimořádného postavení a pozornosti. Dnes je už všechno jinak – také v Ukrajině.

Píšeme zde o historii a historických publikacích poměrně často a tento trend ještě posílíme. Nejsem politolog ani ekonom, a proto musím upřednostnit svou hlavní odbornou kvalifikaci, což ostatně odpovídá ohlášenému profilu stránek. Snad budou napříště psát o současných reáliích jiní autoři.