Já tomu asi dost nerozumím: Soudí polský premiér Morawiecki, že se do Bělorusi vejdou stovky milionů migrantů? Něco takového by mohlo vyplývat z rozhovoru, který poskytl 18. listopadu německému listu „Bild“. Vezmu-li ale za východisko, že např. v Ruské federaci žije 144 milionů lidí, tak ani příchod všech těchto lidí by nenaplnil výměr „stovek milionů“.

Nejvýraznější událost první poloviny listopadu představoval soubor změn v ukrajinské vládě, vedené od března minulého roku premiérem Denysem Šmyhalem. Podobné opatření bylo už uskutečněno několikrát a vždy bylo projevem nespokojenosti vládnoucí strany Služebnice lidu s činností konkrétních reprezentantů některých resortů.

Letos jsme už potřetí vyhlásili soutěž o nejzajímavější text o Ukrajině. V zadání bylo uvedeno, že zúčastnit se mohou nejen autoři cestopisných reportáží, ale i textů vzpomínkového obsahu. Obávali jsme se totiž, že ani letos nebude zdravotně-epidemická situace zahraničnímu cestování příliš příznivá. K dílčímu zlepšení poměrů sice v letních měsících došlo a na Ukrajinu se v jistém rozsahu jezdilo, teď už je ale zase všechno složitější.

Český vystěhovalec a ukrajinský emigrant si vydobyli trvalé místo v dějinách archeologie poté, co opustili v nestejném historickém období a z různých důvodů svou vlast. Souhra příznivých náhod, ale jistě především vrozená inteligence i pracovitost je oba přivedly ke zkoumání archeologických památek „nových vlastí“, ve kterých strávili většinu života.

Nedávné 103. výročí vyhlášení československé státnosti upozornilo znovu na potřebu zkoumání stavu a vývoje česko-ukrajinských vztahů v době, kdy oba národy usilovaly o dosažení nezávislosti a o její uznání světovými velmocemi i ostatními státy. Bude třeba prozkoumat tehdejší periodika, vydávaná v českém i ukrajinském jazyce, a najít co nejvíce dokladů, ilustrujících tehdejší vzájemné vztahy.