Ukrajinská kronika 2021/24 (1.-15. listopadu)

Nejvýraznější událost první poloviny listopadu představoval soubor změn v ukrajinské vládě, vedené od března minulého roku premiérem Denysem Šmyhalem. Podobné opatření bylo už uskutečněno několikrát a vždy bylo projevem nespokojenosti vládnoucí strany Služebnice lidu s činností konkrétních reprezentantů některých resortů.

ministr obrany Reznikov
Nový ministr obrany Reznikov (uprostřed, jediný bez roušky)

Tentokrát podali v prvních dvou dnech listopadu demisi vicepremiér Oleksij Reznikov a čtyři další ministři (hospodářství, ekologie., obrany, reintegrace a strategických průmyslových odvětví). Parlament obratem demise schválil a hned na to schválil čtyři nové ministry, z toho dvě ženy. Pouze v případě ministerstva ekologie zvolil jako východisko pouze pověření konkrétní osoby výkonem ministerského úřadu.

Dosavadní vicepremiér a ministr pro reintegraci dočasně okupovaných území, Oleksij Reznikov, se posunul do důležité funkce ministra obrany – je sedmnáctou osobou, která tento úřad od r. 1991 zastává. Do funkce vicepremiérky a ministryně pro reintegraci byla ustanovena Iryna Vereščuk. Později než ostatní podal demisi z vlastního rozhodnutí, aniž by k tomu byl nucen vládnoucí stranou, ministr kultury a informační politiky Tkačenko. Svůj krok odůvodnil nízkým rozsahem rozpočtových prostředků pro vlastní resort a vynětím filmové struktury zvané Deržkino z kompetence svého úřadu. V tomto případě by měli poslanci Služebnice lidu zájem na tom, aby ministr zůstal v úřadě, výsledek dalšího jednání však nelze předjímat.

Ke změnám přistoupila i samotná vládnoucí strana vzhledem k novému angažmá jejího dosavadního předsedy Kornijenka v ukrajinském parlamentu. Na sjezdu Služebnice lidu byla do funkce předsedkyně strany zvolena podnikatelka Olena Šuljak. Z parlamentní frakce této strany byl vyloučen další neposlušný poslanec, Artem Dmytruk. Podstatně známější Dmytro Razumkov, který byl touto cestou vystrnaděn ze strany o něco dříve, ohlásil vytvoření nové mezifrakční skupiny v parlamentu. Nese jméno Rozumná politika a k účasti v ní se přihlásilo 23 poslanců, zastupujících z větší části právě stranu Služebnice lidu. Razumkov si už stěžoval, že je kvůli tomu na tyto lidi vykonáván nátlak z prezidentského úřadu.

Prezident Zelenskyj podepsal 5. 11. tzv. protioligarchický zákon, který by měl podle představ tvůrců této normy zamezit vlivu oligarchů a jejich struktur na ukrajinskou politiku. Okamžitě se vynořily úvahy, jaké praktické dopady může nový zákon mít, a to i z hlediska prezidentových vztahů s některými oligarchy, např. s Rinatem Achmetovem, nejbohatším z nich. Není jasné, nakolik se opatření nového zákona mohou dotknout exprezidenta Porošenka. Ten prodal dva televizní kanály novému mediaholdingu Svobodná média, resp. jeho pracovníkům.

Charkovská uklizečka
Úklid volební místnosti v Charkově

Přes některé stížnosti na průběh nedávných parlamentních voleb byl za primátora jednoho z největších ukrajinských měst, Charkova, prohlášen blízký spolupracovník vloni zemřelého primátora Hennadije Kernesa, Ihor Terechov. Jeho zvolení už v prvním kole voleb naznačuje, že v Charkově přetrvává specifická voličská nálada, daná blízkostí Ruska a dominancí ruštiny v tomto městě. Přesto se zdá, že Terechov může být přijatelnějším vykonavatelem příslušného úřadu než podstatně nespolehlivější Dobkin, který byl jeho hlavním protikandidátem.

Prezident Zelenskyj se zúčastnil světové klimatické konference ve skotském Glasgowu, kde pronesl projev o problémech současné ekologické situace. Setkal se také s americkým prezidentem Bidenem a jinými představiteli zúčastněných zemí, Ukrajina se připojila k prohlášením a závazkům, které z glasgowské konference vzešly.

Přední evropské státy i USA reagovaly se znepokojením na zvyšování ruské vojenské přítomnosti u ukrajinské hranice. O aktivitách i záměrech ruské armády byla vedena poměrně živá diskuse, aniž by se situace plně vyjasnila. O ukrajinské problematice jednal při své návštěvě Moskvy mj. současný ředitel CIA. Britský premiér Johnson patří k obhajovatelům Ukrajiny na mezinárodním poli, prohlásil nicméně lapidárně, že Západ si bude muset vybrat mezi ruským plynem a principem ukrajinské územní celistvosti. Británie v každém případě ohlásila záměr poslat v případě potřeby na Ukrajinu 600 svých vojáků zvláštního určení.

V Kyjevě byl zadržen Dimitrij Kulikovskij, jeden z reprezentantů brutality režimu, který vládne od r. 2014 tzv. Doněcké lidové republice. Kulikovskij vykonával funkci správce nechvalně známé donecké věznice Izoljacija, ve které bylo v tu dobu na denním pořádku bití a týrání zadržovaných osob. Jak bylo poté sděleno, Kulikovskij o své činnosti a o poměrech v příslušné věznici ochotně vypovídá.

Ukrajiny se dotýkají, byť zatím nikoli bezprostředně, také ohlasy zvyšujícího se napětí na polsko-běloruské hranici, kde režim nelegitimního prezidenta Lukašenka vyvolal neklid prostřednictvím migrantů ze zemí třetího světa. Ukrajina začala v této souvislosti 10. 11. posilovat o ochranu své severní hranice, přes kterou by se mohli migranti rovněž pokusit proniknout. Diktátor Lukašenko ohlásil, že by chtěl právě u ruské hranice umístit ruské rakety, o jejichž poskytnutí požádal.

Zdá se, že Ukrajina už překonává vrchol současného covidového náporu. V Kyjevě sice začal platit 1. 11. nejméně měsíční lockdown a v červené zóně zůstává kromě hlavního města 15 oblastí, každodenní statistické výkazy však naznačují zlepšení situace. Během první poloviny listopadu bylo registrováno až 27 377 nově onemocnělých a 5 935 hospitalizovaných ve všední den, dne 12. listopadu však počet aktuálně uzdravených poprvé překonal množství onemocnělých zhruba v poměru 25,4 : 23,6. Problémem zůstává nadnormativní úmrtnost, ač nikdy nepřekonala tisícovou hranici, jak je tomu běžně ve větším Rusku.

Počet očkovaných Ukrajinců dosáhl hodnoty 8 887 415 osob, což představuje 28 % obyvatel země. V případě parlamentních poslanců dosáhl tento ukazatel 83 %, ostatním byl znemožněn přístup na zasedání. Ukrajinští zdravotníci zdůrazňují, že není registrován žádný případ smrti v důsledku očkování a že většina evidovaných zemřelých pochází ze skupiny neočkovaných. Nehledě na uvedené skutečnosti se konají občasné manifestace odpůrců očkování v Kyjevě i jinde. Prezident nicméně vyzval Ukrajince 10. 11. k tomu, aby se naočkovat nechali a jeho úřad slíbil každé plně naočkované osobě odměnu 1 000 hryven, které však nemají být vypláceny hotově. Dodejme, že Ukrajina byla sice před polovinou listopadu opět vyškrtnuta z tzv. zeleného seznamu EU týkajícího se cestování přes unijní hranice, ale podstatná část unijních zemí ohlásila, že očkovaným Ukrajincům vjezd na své území umožní.

(boz)

Rubriky