Mezi ukrajinské státní svátky patří také 22. leden, nazvaný Dnem sobornosti. Toto těžko přeložitelné slovo znamená jednotu všech území Ukrajiny ve společném státě. Svátek je připomínkou událostí z ledna 1919, kdy bylo v Kyjevě ohlášeno spojení do té doby ruské a rakousko-uherské části Ukrajiny.

Česká republika letos neslaví žádné klíčové výročí, na které by byla soustředěna většina pozornosti médií, jako předloni na výročí Husova upálení či vloni na rok narození Karla IV. Příští rok však bude na řadě sté výročí vzniku zaniklého Československa. Na co má vzpomínat v roce 2017 Ukrajina a bude se nás to nějak týkat?

Dlouho očekávaná událost je tu. Donald Trump, jedněmi milovaný a druhými opovrhovaný, nastoupil do funkce 45. prezidenta Spojených států amerických. Dnešní ukrajinské vedení by bylo dalo přednost Hillary Clintonové, teď se však musí vyrovnávat s existencí prezidenta, který bude i co do vztahu k Ukrajině nevypočitatelný. Dejme k tomuto tématu slovo významnému ukrajinskému historikovi.

V antologii odeského literárního studia Zelená lampa, na níž zde bylo před časem upozorněno, čteme řadu prací dedikovaných Borisovi Chersonskému. Ač nejde o jméno obecně známé, ukazuje se, že nepoznat dílo tohoto autora by bylo chybou, chceme-li současné Odese a mnoha jiným tématům lépe porozumět.

Dnešní Ukrajina potřebuje kvalitní práci historiků, zejména co se týče zkoumání vlastních národních dějin. Proto chce v budoucnu oceňovat výsledky jejich snažení. Prostředkem se má stát každoročně udělovaná státní cena za nejlepší vědeckou a populárně-vědeckou práci z oboru dějin Ukrajiny.