Ještě jednou o srpnovém Užhorodu, Verchovyně atd.

Vracím se k zakarpatskému tématu z minulého čísla. Čtenářka, se kterou jsem měl možnost mluvit, byla také přítomna na cestě, která tam stručně popsána. Zdá se mi, že nebude ke škodě dát slovo i ženskému pohledu na některé současné reálie. Mou partnerkou pro rozhovor (ukrajinsky „spivrozmovnycí“) byla v tomto případě o dva roky mladší klavíristka a učitelka hudby, pražská rodačka.

Kdy jsi byla na Podkarpatsku minule? V čem lze vidět hlavní rozdíl k lepšímu či horšímu?

Film o gamerovi z Krymu

Jméno režiséra Olega Sencova bychom asi neznali nebýt ruské anexe z Krymu v březnu t. r. Protože tento rodák z Krymu a zároveň proukrajinsky myslící Rus, rodák ze Simferopolu (1976). V Kyjevě se zapojil do akcí Euromajdanu i Automajdanu a po svržení Janukovyče se pokoušel podporovat proukrajinské akce v Krymu. Z tohoto důvodu byl v polovině března zatčen a obviněn z přípravy teroristických akcí, zná dnes jeho jméno většina filmového světa.

Ukrajinská kultura je nám blízká

V rozhovoru Jitky Vlkové s docentem University Karlovy Dušanem Drbohlavem, předním znalcem problematiky migrací a přesidlování, se dostává Ukrajině jen okrajové zmínky (Mladá fronta dnes č. 257 z 3. 11.). Drbohlav konstatuje, že v případě přijetí kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny „bych se integrace vůbec nebál, ta kultura je nám blízká“.

Elektronický systém visapoint.eu přispívá ke kšeftování s českými vízy

Martin Shabu seznamuje čtenáře Lidových novin (č. 256 z 2. 11.) s tím, jak používání elektronického systému visapoint.eu přispívá ke kšeftování s českými vízy, což se asi nejvíce týká zájemců o víza z Ukrajiny. Zprostředkovatelská mafie vydělá 800 eur na každém uchazeči , kterému se do systému nepodaří zapsat, „ministerstvo zahraničních věcí se však tváří, jako kdyby černý trh neexistoval“. Zároveň „Ukrajinci podnikatelům chybí,“ jak hlásá titulek jiného článku. Zkrátka: „cizinec není našinec“, konstatuje v názvu svého sloupku v tomtéž čísle Petr Kamberský.