Zkratka používaná pro jeden z nejzlověstnějších subjektů sovětského boje proti skutečnému, domnělému či teoretickému nepříteli, je odvozeno z dvojsloví „Smerť špionam“. Naprostá většina obětí Smerše ale neměla se špionážní činností nic společného. Šlo jen o jedno z mnoha absurdních zneužití významu slov komunistickým režimem.

Ne každý politik musí být bohatý a ne každý boháč musí být politikem, politika a bohatství jsou však propojeny všude ve světě. Ukrajina z tohoto hlediska není výjimkou. Stránky forbes.net.ua přinesly 13. ledna výčet dvaceti nejbohatších politiků Ukrajiny v uplynulém roce.

Ukrajinská filoložka Zoja Rožčenková připravila edici dopisů pěti korespondentů jedinému adresátovi. Příslušný svazeček se v době ničení mnoha podobných památek za sovětského období zachránil v soukromém držení. Až potud je vše v pořádku, ale adresát, označený vždy jako Dmytro Ivanovyč, měl jiné příjmení, než soudí editorka.

Viktor Někrasov (1913–1987) patřil po tři poválečná desetiletí k známým a uznávaným ruským autorům – platilo to i v českém prostředí. Málo se zde ovšem vědělo a ví o jeho výrazném i složitém vztahu k Ukrajině. O některých aspektech této složité problematiky se dovídáme ve sborníku vydaném k 100. výročí autorova narození.

Krym po r. 2014 z ukrajinského myšlení a vydavatelského prostředí určitě nezmizel. Dá se naopak říci, že uloupení tohoto poloostrova Ruskem zvedlo novou vlnu zájmu o toto asi na delší dobu ztracené ukrajinské území.