V Posledním slově Lidových novin z 26. 9. prozradila Petruška Šustrová, co jí vadí a s čím se musí na rozdíl od méně podstatných věcí svěřit. Jedná se o dva nové doklady zvůle ruských úřadů na Krymu – uzavření knihovny Izmaila Gasprinského, založené v Simferopolu v době počátků návratu Tatarů na Krym, a o vyhnání kymskotatarského medžlisu z jeho budovy v tomtéž městě. Autorka také připomíná, že od krymského pseudoreferenda opustily poloostrov tři tisíce Tatarů, což jistě vůdcové tamního herrenvolku vítají.

O postojích konkrétních Rusů, zejména z kulturní sféry, k situaci v Ukrajině se u nás nepíše až tak často. Marie Iljašenko zajistila pro 19. číslo časopisu A 2 rozhovor s ruským prozaikem rusko-ukrajinského původu (Ukrajinkou byla jeho matka) Michailem Šiškinem, Autor soudí, že Ukrajinci a Rusové jsou skutečně sbratřené názory které proti sobě poštvali „zločinci, kteří dnes v Rusku vládnou“.

Každá zpráva o ukrajinských vazbách někoho z českých kulturních pracovníků zaujme. V příloze Lidových novin z 26. 9. zvané Pátek najdeme rozhovor M. Kopecké se zpěvačkou Lenkou Dusilovou (nar. 1975). Jeden dotaz se týká zpěvaččiných „ukrajinských předků“, odpověď však působí dost tajemně: „Bylo mi 34, když jsem se dozvěděla, jaké jsou moje kořeny. Každá rodina má nějaký svoje tajemství, něco pod pokličkou. Můj děda byl Ukrajinec, ale po válce se s babičkou už nepotkali, protože ona zemřela.“ Ukrajinské vazby měl mezi předky také zesnulý Pavel Landovský.

Okruh českých „žadanian“ se rozšířil. Text autorovy básně Vojenská správa v překladu  Alexeje Sevruka  byl zařazen na druhou stranu 20. čísla obtýdeníku A 2. Pro časopis ji vybral (jistě z českého výboru z poezie Serhije Žadana, který vyšel na počátku roku) Ondřej Buddeus.

V anketě připravené Danou Braunovou odpovědělo šest osobností na otázku „Co byste v roce 2015 určitě nechtěli opakovat?“ Rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích prof. Libor Grubhoffer se zmínil jako jediný o Ukrajině a mj. uvedl: „Nechtěl bych zažívat strach z ruské agrese na Ukrajině /a/ pokračující odklon naší zahraniční politiky od podpory lidských práv.“ (Právo 3. 1. 2015, příloha Magazín)