Ukrajinská filoložka Zoja Rožčenková připravila edici dopisů pěti korespondentů jedinému adresátovi. Příslušný svazeček se v době ničení mnoha podobných památek za sovětského období zachránil v soukromém držení. Až potud je vše v pořádku, ale adresát, označený vždy jako Dmytro Ivanovyč, měl jiné příjmení, než soudí editorka.

Viktor Někrasov (1913–1987) patřil po tři poválečná desetiletí k známým a uznávaným ruským autorům – platilo to i v českém prostředí. Málo se zde ovšem vědělo a ví o jeho výrazném i složitém vztahu k Ukrajině. O některých aspektech této složité problematiky se dovídáme ve sborníku vydaném k 100. výročí autorova narození.

Krym po r. 2014 z ukrajinského myšlení a vydavatelského prostředí určitě nezmizel. Dá se naopak říci, že uloupení tohoto poloostrova Ruskem zvedlo novou vlnu zájmu o toto asi na delší dobu ztracené ukrajinské území.

Denys Kazanskyj, Čorna lychomanka: nelehalnyj vydobutok vuhillja na Donbasi Název pozoruhodné knihy novináře Denysa Kazanského zní v češtině Černá horečka. Autor se zaměřil na dlouholetý problém nelegální těžby uhlí ve východní části Donecké a na jihu Luhanské oblasti.

Slábnoucí zájem české veřejnosti o současné ukrajinské dění dokumentují nejnověji závěry šetření Centra pro výzkum veřejného mínění. Osoba ve vztahu k Ukrajině odborně i citově zaangažovaná může však konstatovat, že opětovná marginalizace ukrajinské problematiky má v porovnání se žhavějším obdobím let 2014–2015 i jeden úlevný dopad: odliv vypjatě jednostranných soudů o ukrajinském nacionalismu.