Po třinácti letech se na knižní pulty vrátila jedna z nejznámějších českých próz 20. století – vyprávění Ivana Olbrachta o Nikolovi Šuhaji loupežníkovi. Kniha, poprvé vydaná v roce 1933, vycházela v češtině velmi často, byla ilustrována řadou výtvarných umělců a podnítila i řadu ohlasů hudebního charakteru.

Téma, které dnes přichází na řadu, bylo už několikrát dílčím způsobem zpracováno. Byla mu věnována znova pozornost i při letošním 50. výročí: doklady lze najít na našich FB stránkách. Prostor, který tu máme k dispozici, neumožňuje opravdu podrobný výklad ani hlubší analýzu problému.

Zájem českých fotografů o Ukrajinu se od rozpadu Sovětského svazu soustřeďoval zprvu na zakarpatský region a poté i na oblast kolem Černobylu. Jen ojediněle vzbudily pozornost jiné části země. Tuto bilanci změnil už skoro před pěti lety kyjevský Majdan, jehož dny a noci zadokumentovalo i několik českých fotografů.

Den 27. srpna 1968 zůstává nesporně tragickým mezníkem v československých dějinách. Po čtyřdenních sporech a dohadování v moskevském Kremlu se představitelům sovětského vedení podařilo donutit přední československé politiky, aby podepsali tzv. moskevský protokol. Byl tak schválen letitý pobyt sovětské armády v Československu.

Dětské vidění historických událostí nese s sebou vždy určitý půvab a v našem cyklu už jsme se na rok 1968 jednou takhle podívali. V návaznosti na to zkusím popsat prázdniny ještě ne čtrnáctiletého kluka, který se chystal nastoupit do osmé třídy tehdejší devítileté školy. Snad se mohu aspoň trochu spolehnout na jeho děravou paměť.