Prázdniny roku 1968 se blížily k poslední dekádě srpna. Doba tuzemských i zahraničních dovolených odváděla pozornost části lidí od aktuální tematiky, jiní se však snažili dotáhnout k žádoucímu konci různé započaté projekty. Nikdo si nemohl být jistý, že se Sověti nepokusí o zastavení polednového vývoje a likvidaci dočasných svobod.

Během našeho pobytu v Oděse jsme měli v plánu také nějaké ty poznávací výlety do okolí. Když jsem zjistila, že místní cestovní kanceláře nabízejí celodenní zájezd na „fotosafari“ do biosférické rezervace Askania-Nova, přesvědčila jsem i ostatní členy naší party, aby se vydali na tuto dobrodružnou výpravu. Co je tak zajímavého na rezervaci Askania-Nova? Jsou to především zásluhy o záchranu a chov divokého koně Převalského, které spojují Askanii-Novu s pražskou zoologickou zahradou.

Jméno obce Čierna nad Tisou znal před půlstoletím, v létě roku 1968, každý občan Československa, znělo však po tři dny i v mnoha zahraničních jazycích. V této pohraniční obci a železniční stanici na jihovýchodě Slovenska jednaly po tři dny československá a sovětská stranická delegace o nahromaděných sporných otázkách.

Vynechám-li leteckou a lodní dopravu, zbydou dopravní prostředky vesměs známé i v České republice. Stojí za to charakterizovat jejich specifika a rozdíly, které by vás mohly překvapit. Poslední dobou se navíc v různých městech doprava zdražuje.

Z Kamjance Podilského jsem se přesunul na prohlídku dalšího hradu, do Chotynu. Vystoupil jsem hned na kraji městečka. Zde jsem narazil na zajímavý systém pohostinství.