Naposledy se vracíme k československému segmentu vzpomínek ukrajinského stranického předáka Jurije Ilnyckého. V předešlých dvou pokračováních byly obsaženy údaje o událostech jarních a počátku letních měsíců – až do bezprostředních důsledků vpádu „spojeneckých“ vojsk do Československa.

Jakmile se pokouším vysvětlit studentům či někomu jinému fenomén ukrajinského Holodomoru z roku 1933, zmocní se mne nakonec vždy znovu pocit určité beznaděje a marnosti. Jak vysvětlit takovouto historickou událost v zemi, která něčím podobným ve dvacátém století ani v náznaku neprošla? Může být takový pokus vůbec úspěšný?

Minule jsme nahlédli do části memoárů někdejšího prvního tajemníka zakarpatských komunistů Jurije Ilnyckého (1924–2016). Dnes převyprávím část jeho vzpomínek na události z letních měsíců roku 1968. Znovu se tak vrátíme do doby příprav sovětské intervence proti Československu i jejích bezprostředních důsledků.

Taňa Maljarčuk se právě dočkala prvního knižního překladu do češtiny. Autorka pocházející z Ivano-Frankovska působila v Kyjevě a na počátku tohoto desetiletí přesídlila do Vídně. Díky tomu vydala některé své práce i v německých překladech. Její „lidsko-zvířecí“ knížku převedla do češtiny skupina deseti překladatelek a jeden překladatel k tomu.

V našem cyklu, věnovaném ukrajinským aspektům roku 1968, zatím nefiguroval jeden ze zajímavých svědků tehdejších událostí. Nebyl z Kyjeva – celý život působil v regionu bezprostředně sousedícím s Československem. V českém prostředí se o někdejším zakarpatském stranickém předákovi Juriji Ilnyckém celkem nic neví.