Na jaře roku 1927 se blížil k závěru pátý rok existence Ukrajinské hospodářské akademie. Rýsovala se tak perspektiva absolutoria těch adeptů inženýrského titulu, kteří zahájili studia hned v roce 1922. Čekaly je tedy jako první velkou skupinu studentů závěrečné zkoušky i obhajoby. Byl to velký okamžik v dějinách této ukrajinské vysoké školy, vybudované z českých prostředků na české půdě.

Naposledy se vracím ke třicet let starým česko-ukrajinským událostem, které navázaly na rozpad Sovětského svazu. Konec této novoruské říše v prosinci r. 1991 udělal z Ukrajiny na rok souseda Československa, které však už bylo také na sklonku sil a rozdělilo se do dvou států o pouhý rok později. U vědomí možnosti této změny se od konce r. 1991 začala proměňovat podoba do té doby ještě málo zřetelných česko-ukrajinských vztahů.

Stalo sa už zvykom že každú voľnú chvíľu trávime na východ od Vyšného Nemeckého. Tohto ročná dovolenka nebola výnimkou. Keď že vojenský konflikt na Ukrajine stopol pôvodný plán ísť do Mariupolu, kde sme chceli navštíviť pláže pri Azovskom mori a zároveň využiť najdlhšie železničné spojenie Rachov – Mariupol, ktoré bolo spustené koncom roka 2021. Kyjev, Charkov, Černobyľ, Ľvov, Odesa a pod. sme mali už zbehané, tak sme hľadali iný cieľ cesty. Užhorod je destinácia kde trávime aspoň jeden víkend v mesiaci, ale mesto a okolie už máme zbehané, a viac nám už okrem dobrého jedla a lacnej horilky neponúka. Rozhodli sme sa teda, že pôjdeme smerom za Užhorod a preskúmame zakarpatskú Ukrajinu. Vytýčili sme si ciele a začali sa pripravovať na cestu.

Letos bylo u nás vydáno značné množství ukrajinských knih. Ještě zcela nedávno bylo něco takového těžko představitelné, ale příčina je jasná. Na naše území se uchýlilo více než čtyři sta tisíc Ukrajinek, Ukrajinců a jejich dětí. Podstatná část těchto nových obyvatel naší země se sice musí učit češtině, potřebuje však nadále číst i vzdělávat se také ve svém rodném jazyce.

Také dny před polovinou listopadu přinesly některé povzbuzující zprávy z ukrajinsko-ruského bojiště. Tentokrát se týkaly západní části Chersonské oblasti. Pomalý, ale úspěšný postup ukrajinských vojsk, zahájený na sklonku léta, přivedl nakonec ruské okupační jednotky v oblasti západně od Dněpru k pokusu o organizovaný ústup na levý, tj. východní břeh největší ukrajinské řeky.