Také turistické značky patří k fenoménům, jejichž stav a vývoj se vyplatí sledovat. Zbyněk Petráček v LN (č. 287 z 9. 12.), že systém značení turistických cest používaný v České republice patří k rodinnému stříbru českého státu – „proniká tam, kam jezdí i naši turisté: třeba na Podkarpatskou Rus, do rumunského Banátu či na Krym (těžko říci, jak tam systém dopadl po ruské anexi). Nedělejme si iluze, dříve nebo později přijdou současní vládci Krymu na to, že se jedná v podstatě oideologickou diverzi…   

Čtvrstoleté výročí rozpadu SSSR připomněla v Lidových novinách (č. 287 z 9. 12.) také Petruška Šustrová.  Připomíná výrok Rusky, demokratické poslankyně Starovojtovové, pronesený na počátku 90.

Václav Cílek zmínil v Lidových novinách č. 287 z 8. 12. v polemice s dopisem Martina C. Putny konstatuje, že „je zapotřebí budovat dlouhodobé přátelské vztahy s okolními státy, mimo jiné i s Ukrajinou a Ruskem. Jde o možnost vzájemné potravinové či energetické pomoci, ale i o obyčejný lidský přístup“. Ukrajina je sice zmíněna na prvém místě, dále však autor mluví podrobněji už jen o Rusku. 

Alexandra Malachovská se ve dvou větších materiálech Práva č. 285 ze 7. 12. věnuje pozici gruzínského exprezidenta Saakašviliho v Ukrajině a také obviněním poslance O. Onyščenka proti ukrajinskému prezidentovi Porošenkovi. Zároveň upozorňuje na značný počet ukrajinských ministrů zahraničního původu, kteří postupně vzdali boj za prosazení reforem v Ukrajině.

„Z hlediska národností převládají v Praze Ukrajinci“, píší Lidové noviny č. 285 ze 7. 12. Dovídáme se ještě, že ze 173 259 pražských cizinců se Ukrajinci podíleií slušným počtem 45 894 osob, je jich tedy více než čtvrtina. V článku Blahoslava Hrušky však už jiné podrobnosti o postavení Ukrajinců v Praze nenajdeme.