Strhující je podle Ondřeje Kundry kniha Sergeje Lojka o posledních pěti z dvou set čtyřiceti dvou dnů trvající bitvě o donecké letiště (Respekt č. 49 z 5. 12.). Podle recenzenta jde o první ucelenou knihu o tom, co se na Ukrajině dělo, byť v rámci popisu mikdodetailu. Citován je úryvek nadšené reakce ruského recenzenta na knihu. Co by asi tomu všemu řekl Sergej Prokofjev, podle kterého bylo kdysi letiště pojmenováno?

V cyklu Osudy připravovaném rozhlasovou stanicí Vltava začal 5. 12. cyklus vzpomínek malíře Jiřího Sopka. V první části Sopko mluvil o pobytu svých rodičů v Podkarpatské Rusi, kde on sám se na počátku r. 1942 narodil – rodina opustila toto území až po příchodu Rudé armády. Na téže stanice odpověděl v pořadu Mozaika historik Jan Rychlík na otázky T. Piláta týkající se knihy manželů Rychlíkových o meziválečném Podkarpatsku.

Lidové noviny vyslaly do Černobylu jako zvláštního zpravodaje Jana Kleslu. Jeho reportáž doplněnou několika fotografiemi otiskly v č. 282 z 3. 12. Důvodem se stalo ukončení instalace „stříbřitého dómu“, tedy nového mohutného sarkofágu, který má zajistit bezpečnost zbytků čtvrtého reaktoru bývalé atomové elektrárny.

„Kvalifikované Ukrajince Česko netáhne“,  konstatují Naďa Adamičková a Marie Koenigová v Právu č. 282 (3. 12.). Projekt tzv. modrých zaměstnaneckých kart pro osoby z Ukrajiny sice umožnil získat více než 1 300 z uvažovaných 3 800 osob, většinou však jde o méně kvalifikované zájemce. Získávání vysokoškoláků prý vázne a uvažovaný počet 500 osob se nepodařilo naplnit ani poté, co byly do této skupiny přiřazeny zdravotní sestry. „Vzdělaní a lépe situovaní Ukrajinci svou zemi opouštět příliš nechtějí“, soudí L.

V Tvaru č. 20 z 1. 12. píše Alexej Sevruk o listopadovém vstoupení Oleha Kryštopy při křtu v Knihovně V. Havla překladu jeho knihy Ukrajina v měřítku 1:1. Doufejme spolu se Sevrukem, že „kniha poodhalí Ukrajinu nejen samotným Ukrajincům kteří se podle slov autora sami málo znají navzájem), ale též pro obyvatele Evropy.