Ukrajina vzpomínala letos koncem února znovu a mnoha různými způsoby na Krym. Příležitostí bylo několik: za termín počátku dočasné okupace Krymu Ruskem je považován 20. únor. Dále se mluví o 23. únoru jako o Dni Krymu. Kromě toho byl před rokem vyhlášen Den odporu proti okupaci Krymu. Ten připadá na 26. únor – den, kdy v r. 2014 krymští Tataři ještě mohli manifestovat svou podporu Ukrajině.

Na soutěžním koncertu v Kyjevě uskutečněném 25. 2. vybírala porota spolu s diváky hudební kolektiv, který bude Ukrajinu reprezentovat na soutěži Eurovize, kterou letos přivítá Kyjev. Výsledek finálového koncertu byl velmi těsný a nakonec rozhodl větší počet diváckých hlasů.

V češtině zatím není k dispozici mnoho cestopisů po Ukrajině. V knížce z roku 2014 se dočteme, jak viděly o osm let dříve západní část této země dvě autoturistky mladšího středního věku. Autorka, žijící někde pod Jeseníky, která si zachovala určitou matně vzdálenou vazbu k Ukrajině, se rozhodla hledat stopy dvou svých prarodičů, kteří doputovali po r. 1945 z Ukrajiny do Československa.

Výzkum dějin ukrajinského povstaleckého hnutí za druhé světové války může pracovat i s písněmi, které byly v ozbrojeném podzemí po dobu jeho existence rozšířeny. Je mezi nimi i jedna asi z r. 1943, která vypráví o příslušnících jednoho ze středoasijských národů, kteří se stali dočasně spojenci ukrajinských povstalců. Její text se poprvé objevil v r. 1947 v ilegálně tištěném zpěvníku, který si pořídili samotní povstalci.

Hudební soutěž Eurovize je jednou z nejstarších televizních show na světě. Její první ročník se uskutečnil 24. května 1956 ve švýcarském Luganu. Od té doby získala soutěž, vnímaná už dávno jako tradiční, značnou prestiž a stala se nejsledovanějším evropským televizním formátem. Málokdo si přitom vzpomene, že v letech 1977–1980 konaly státy sovětského bloku jakousi vzdorosoutěž v rámci tzv. Intervize.