Pokud byl Krym odjakživa ruský, měla by se tam ve středověku rozvíjet ruská filosofie a teologie, pokud ovšem něco takového tehdy už existovalo, Mladý orientalista z Volyně Mychajlo Jakubovyč nás ovšem přesvědčivě poučí, že na území Krymu se rozvíjela mezi 15. a 18. stoletím jen a jen tatarská filozofie a že dosáhla zajímavých poznatků.

V Ukrajině bylo 7. června připomenuto, spíše skromně, třetí výročí nástupu Petra Porošenka do prezidentské funkce. V době zvolení byl nejmladším ukrajinským prezidentem: nebylo mu ještě ani padesát let. Do úřadu přišel jako první člověk z jihozápadní Ukrajiny, tedy vlastně z kýženého putinovského „Novoruska“.

Škála jmen na literární mapě Ukrajiny se v uplynulých třech letech výrazně rozšířila. Zároveň vstoupila do poezie i prózy témata, jejichž existenci by jen málokdo dokázal předvídat. Obojí, nové spisovatelské jméno i obranně-válečnou tematiku, spojuje zjev Anastasiji Dmytruk. Setkání s ní se uskutečnilo 5. června na pražské filozofické fakultě.

V Donecku působí muž jménem Zacharčenko. Není jen premiérem i prezidentem tamní „lidové republiky“, ale i dvojnásobným generálmajorem – jednak své, jednak i jeho sesterské „luganské republiky“. Možná má někde v tornistře i maršálskou hůlčičku, kdo ví? Zde nás ale bude nejvíc zajímat jiný Zacharčenkův talent.

Přestože jsou letošní Velikonoce už jen dost vzdálenou vzpomínkou, vracíme se k nim. Čechy specifika slavení velikonočních svátků ve východní Evropě vždy velmi zajímala. Dokladem je i text Luďka Jirky, který vzpomíná na velikonoční svátky prožité na Volyni dvakrát, s malým časovým rozestupem, ale pokaždé za trochu jiné situace.