Udržet si přehled o současné ukrajinské literatuře není snadné, pomocnou ruku ale aspoň zčásti nabízejí antologie programového charakteru. Patří mezi ně i sborník pěti prozaických prací poměrně mladých autorů (dvou žen a tří mužů), nazvaný těžko přeložitelným přídavným jménem.

Na české divadelní scéně se objevil zřejmě jen jeden ohlas přelomových ukrajinských událostí z r. 2014. Představení nazvané „Slepice není pták, Ukrajina není cizina“ je dílem Davida Zelinky. Hra je čas od času prezentována v obou zemích komorním divadelním kolektivem „Teď, nádech a leť“.

Kdo někdy přejížděl polsko-ukrajinské hranice, ví, že zde může čekat i více než čtyři hodiny. Ačkoliv hranice mezi členskými státy Evropské unie prakticky vymizely, vnější pásmo Evropské unie je stále výrazně kontrolované.

Dne 25. dubna 2017 proběhla na půdě Národní knihovny beseda s ukrajinskou literární vědkyní a překladatelkou Irynou Zabijakou, věnovaná literárním překladům na Ukrajině. Za uspořádání akce patří dík překladatelce Ritě Kindlerové ze Slovanské knihovny.

Kniha spojující vydání pamětí a vzájemné korespondence Jaroslava Bidla a Milady Paulové se sotva může stát horečně vyhledávanou či rozšířenou četbou. Práce spojená s přípravou takové knihy je přitom značně náročná, ale vyplatí se. Čtenáři-historikové na prameny tohoto druhu čekají, aby se pokusili lépe chápat okolnosti své práce.