O různých, obsahově rozmanitých výstavách s ukrajinskou tematikou, konaných v Praze nebo i jinde, jsme psali od vzniku těchto stránek vícekrát, bohužel se však nepodařilo podchytit a navštívit všechny. Dnes zde zveřejňujeme informaci o dvou navzájem značně odlišných výstavkách, které obohatily dění v červencové Praze. Na podobnou zprávu o dalších dvou výstavách snad dojde brzy.

Nabízíme našim čtenářům aktuální úvahu Alexeje Sevruka, českého ukrajinisty a překladatele. Je věnována problému, se kterým se budeme nejspíše v rostoucí míře setkávat a který bude pro českou společnost z mnoha ohledů důležitý. Každý se v této věci opravdu musí rozhodnout: ignorovat problém hlasatelů ruské propagandy a rozdmychavačů nenávisti vůči Ukrajině a Ukrajincům prostě nelze. (red.)

V letech 2019-2021 jsme uspořádali tři ročníky soutěže. Její účastníci se pokusili různým způsobem a v různém rozsahu shrnout a členům našich skupin nabídnout dojmy z cestování po Ukrajině. Na řadu přišly různé ukrajinské lokality a regiony – od Hoverly po Svaté Hory v Donecké oblasti a od Kyjeva po černomořské pobřeží Ukrajiny.

Druhá polovina letošního roku bude mimo jiné charakterizována českým předsednictvím v rámci Evropské unie. Je to teprve podruhé, co na Českou republiku přišla v této souvislosti řada. Už předem bylo premiérem Fialou ohlašováno, že výraznou prioritou v tomto období zůstane prosazování evropské podpory pro bránící se Ukrajinu. První polovina července tento ohlášený trend potvrdila.

Určitě bychom neměli zapomínat na ty Ukrajince, kteří spoluvytvářeli v krajně nepříznivých podmínkách život své národní skupiny v Čechách druhé poloviny minulého století. Dnes chci připomenout jednoho z nich. Osud mne přivedl téměř na půl století do blízkosti ukrajinsko-českého aktivisty, pracovníka v oboru farmaceutiky a biochemie, dr. Fedora Jančika.