Nizozemské námitky proti výraznějšímu sbližování Ukrajiny s EU shrnuje Luboš Palata v Mladé frontě dnes č. 293 z 16. 12. „Říkáme Ukrajincům, že když přijmou trochu pokoření a smíří se s ním, mohou dostat všechno, co nyní chtějí. Dohodu o přidružení i bezvízový styk s EU,“ hodnotí situaci státní tajemník pro evropské záležitosti T. Prouza. Palata uvádí dále hlasy z Ukrajiny, považující kompromis s nizozemským stanoviskem za možný.

V příloze Práva č. 292 z 15. 12. (Salon, č. 1001) najdeme rozhovor s ruským novinářem a prozaikem Michailem Ševeljovem, jehož próza nejsem Rus zaujala i české čtenáře. Na dotaz, zda se v budoucnu dokážou dohodnout V. Putin a D. Trump, odpovídá Ševeljov: „Myslím, že ne. Rozpory mezi USA a Ruskem došly příliš daleko, po Krymu a po sestřeleném boeingu na Ukrajině už nemohou nalézt společnou řeč.“

Ruský politický vězeň, ukrajinský režisér Oleh Sencov není zapomenut.  V reportáži o udílení Evropské filmové ceny ve Wroclawi upozorňuje Hedvika Petrželková na skutečnost, že ruská punkerka Marija Aljochinová vystoupila 10. 12. na tomto fóru na Sencovovu podporu (Lidové noviny č. 289 z 12. prosince).

Hudební galerii, raně odpolednímu pořadu rozhlasové stanice Vltava, dominoval 9. 12. po 90 minut záznam koncertu Národního symfonického orchestru Ukrajiny z 15. června. Orchestr, který za dva roky oslaví sto let existence, řídil Kyrylo Karabyc. Tento dirigent, jemuž bude zanedlouho čtyřicet, proslul mimochodem svým výrokem: „Ukrajince z nás dělá kultura, nikoli politika“. Tentokrát řídil skladby ukrajinského rodáka Maksyma Berezovského, Gustava Mahlera a Johannesa Brahmse.

Značka (mc) upozorňuje v Právu č. 287 z 9. 12. na nespokojenost Evropského účetního dvora s tím, nakolik využití prostředků poskytnutých v posledních devíti letech Ukrajině  pomohlo v úspěšném boji s korupcí. Komentář zmíněné instituce je k tomu silně kritický a v souvislosti s tím Evropský účetní dvůr navrhuje zvýšení tlaku na Kyjev a popř. i zastavení dalších plateb.