Vývoj obou podivných státních útvarů, které vznikly v r. 2014 v části ukrajinského Donbasu, je doprovázen mnoha nestandartními událostmi. Patří k nim i postupná likvidace vojenských činitelů místního původu nebo jejich kolegů, kteří přišli do regionu z Ruska. Poté, co se aktivně zúčastnili první fáze protiukrajinských bojů, byli někým posláni „mimo hru“.

Problematika Ukrajinců pracujících v ČR je už delší dobu předmětem jakési přetahované mezi odbory a zástupci zaměstnavatelů. Vláda je soustavně pod tlakem obou stran, jejichž představitelé vedou nekonečné polemiky a opakují stále stejné argumenty. Není divu, že tvůrci pořadu „Máte slovo“ neodolali a ohlásili velkou debatu na toto téma.

Letošní filmový festival Berlinale upozornil znovu na osud ukrajinského režiséra Oleha Sencova. Ten byl v r. 2014 zatčen a o rok později odsouzen ruským vojenským soudem za údajný terorismus ke dvaceti letům odnětí svobody ve věznici s přísným režimem. Trest vykonává v Jakutsku – asi proto, aby to bylo co nejdál od Krymu a Ukrajiny.

Ve dnech 27.–28. ledna t. r. se ve východopolském Řešově (polsky Rzeszów) odehrál jubilejní desátý ročník prestižní mezinárodní konference Fórum Evropa–Ukrajina (Europe–Ukraine Forum), která každoročně hostí širokou škálu expertů z oblasti společenských věd, ekonomů, politiků a dalších angažovaných osobností vztahujících se svou odborností k Ukrajině jako komplexu aktuálních problémů.

Psali jsme tu už o ukrajinském sborníku věnovaném volontérům – lidem, kteří dobrovolně podporují vojáky i civilisty ve frontové oblasti i v jejím východoukrajinském týlu. Těchto aktivit se výrazně účastní také někteří ukrajinští kulturní představitelé, např. prozaik a básník Serhij Žadan.