První květnový den je u nás tradičně spojen se vzpomínkou na krátký, ale rušný život Karla Hynka Máchy a na jeho vrcholnou básnickou skladbu. „Máj“, který autor vytvořil a vydal na sklonku života, hledal cestu k ukrajinskému čtenáři poměrně dlouho. Jeho úplný překlad byl vydán až koncem 20. století.

Poláci i Ukrajinci, zvláště jejich starší generace, vědí dobře, co toto dosti zlověstné pojmenování znamená. Jméno největší polské řeky bylo použito pro označení vojensky zajišťované přesídlovací akce, která měla na jaře a v létě roku 1947 přispět k „likvidaci ukrajinské otázky“ v Polsku.

Se Stanislavem Menzelevským z Národního centra Oleksandra Dovženka jsme mluvili o vzniku a činnosti ukrajinského filmového archivu a také o tom, jak se mu dnes daří aktualizovat dědictví ukrajinské filmové avantgardy dvacátých let.

Stěží bychom si dnes dokázali vzpomenout na nějakou konkrétní událost ze světového dění roku 1986, kdyby nebylo výbuchu jednoho z reaktorů atomové elektrárny umístěné poblíž ukrajinského Černobylu. Tato událost vyděsila svět před jednatřiceti lety. Mnoho problémů, které od té doby trápí Ukrajinu i svět, však přetrvává dodnes.

Po dlouhých desetiletích se záležitosti ukrajinského filmu dostaly do výraznějšího pohybu. Letos v únoru se z iniciativy Odeského filmového festivalu konstituovala Ukrajinská filmová akademie za spoluúčasti více než 240 filmových umělců. Tato nová korporace vytvořila obratem novou Národní filmovou cenu.