Svědectví o likvidaci ostatků generála Romana Šuchevyče, velitele UPA (K 65. výročí jeho smrti)
Oleksandr Boldin (nar. 1915) byl v roce 1998 vyzván k podání svědectví jiným bývalým pracovníkem orgánů státní bezpečnosti na území Ukrajiny, aby vyjasnil celou záležitost a jeho vzpomínky byly zaznamenány písemně v roce 2004. Čteme v nich následující údaje:
„Vzpomínám, jak nás, skupinu operativních pracovnílů Správy 2-N ministerstva státní bezpečnosti Ukrajiny shromáždil náměstek této dprávy plk. Ivan Kirilovič Šorubalka a dal nám úkol vyvézt tělo Šuchvyče mimo území západní Ukrajiny a tajně je spálit. Radil se s námi, kde by bylo podle našeho názoru vhodné /?/ udělat to. Protože tehdy jediná silnice v dobrém stavu existovala na trase Lvov – Rovno- Źytomyr – Kyjev, bylo zprvu dohodnuta cesta touto silnicí na území Žytomyrské oblasti. V rámci diskuse nám plk. Šorubalka navrhl jako možnou variantu odjet na území Chmelnycké oblasti směrem na Kamenec Podilskyj. Příprava skupiny určené k této cestě byla vedením svěřena plk. Kaganovičovi.
Kromě naší skupiny tvořené operativními pracovníky byli do této akce zapojeni čtyři příslušníci sovětské armády 10. pluku vnitřních vojsk ministerstva státní bezpečnosti. Přepravovali se na nákladním automobilu , jehož korba byla přikryta brezentovým tentem. Auto vezlo odpovídající množství dřeva a sud s benzínem. Na korbě auta měl být umístěna mrtvola Romana Šuchevyče, zabalená do látky.
Členy skupiny, která byla až do odjezdu v péči Kaganoviče, byli Major Ivan Charitonovič Podtepa, zástupce velitele prvního oddělení Správy 2-N Ministerstva státní bezpečnosti Ukrajinské SSR – v březnu 1954 byl převeden z Ministerstva státní bezpečnosti do ministerstva vnitra Ukrajinské SSR (zemřel už a byl pohřben v Kyjevě), kapitán Vasilij Ivanovič Pedčenko, starší operativní zplnomocněnec Správy 2-N (zemřel už a byl pohřben v r. 1993 v Matriupolu), starší operativní zplnomocněnec, plukovník Grigorij Konopljov, převedený v r. 1954 k orgánům milice (policie) v Kyjevě a já, starší operativní zplnomocněnec, plukovník Alexandr Ivanovič Boldin. Řízením osobního automobilu GAZ-67, kterým jela tato skupina před nákladním automobilem, byl pověřen staršina Petr Ponomorenko (zemřel už a je pohřben v Kyjevě). Ještě před naším odjezdem ze Lvova se s naší skupinou setkali představitel ministerstva státní bezpoečnosti SSSR generálplukovník Pavel Anatoljevič Sudoplatov a zástupce ministra státní bezpečnosti Ukrajiny generápplukovník Viktor Aleksejevič Drozdov. V té době se ve lvově nacházel v operativní skupině ministerstva státní bezpečnosti Ukrajinské SSSR také tehdejší ministr státní bezpečnosti Ukrajiny generálplukovník Kovalčuk. Je samozřejmé, že rozhodnutí o celé akci přijali zmíněné osoby.
Až po odjezdu ze Lvova, bylo rozhodnuto jet směrem Ternopil - okresní město Velyki Borky – Skalat – Hrymajliv a Skala Podilska, přejet řeku Zbruč a vjet na její levý (tj. východní) břeh. Úkolem skupiny bylo najít utajené místo, abychom se vyhnuli pozornosti náhodných svědků. Po přejetí řeky Zbruč zahnula skupina i nákladní automobil s vojáky v příhodném místě ze silnice doleva přes mělký příkop u cesty, vyjeli jsme nahoru na levý pás půdy u silnice na okraj mladého lesíka a tam jsme se rozhodli zahájit spálení těla Šuchevyče. Všechnu fyzickou práci spojenou se složením dříví a vynesením těla Šuchevyče z auta vykonali vojáci a položili tělo na připravenou velkou hromadu dříví politou benzínem. Operativní pracovníci obklíčili toto místo v příslušné vzdálenosti, aby zabránili případnému příchodu náhodných svědků. Všechny přípravy i samotná akce trvaly tři a půl hodiny. Když oheň zhasnul a popel vychladl, všechna zola byla smetena na brezent, snesena dolů ke Zbruči a shozena z mostu dolů. Stalo se to 9. března roku 1950. Zbruč tu byl hodně široký a z místa, kde probíhalo spalování těla, bylo vidět bouřlivý tok řeky. Po splnění příkazu se naše skupina vrátila do Lvova.“
Až na konci března roku 2002 byl na místě spálení ostatků Romana Šuchevyče, u vsi Hukiv v okrese Skala-Podilska Chmelnycké oblasti Ukrajiny postaven kříž s údaji o roku narození a smrti Romana Šuchevyče.
Přiblížilo se 65. výročí smrti a likvidace ostatků velitele UPA Romana Šuchevyče. Celý popsaný děj není nezajímavý ani s ohledem na to, že jsme v roce husovského jubilea. Nechci zde samozřejmě vytvářet levné analogie – ano, podobnost je čistě náhodná.