Ukrajinská kronika 2023/1 (leden, šestnáctá válečná)

V lednu nového roku pokračovala ruská agrese proti Ukrajině, aniž by byl patrný jakýkoli náznak jejího zmírnění. Nenastala podstatnější změna frontové linie a nijak se nepřiblížila perspektiva ukončení konfliktu. Údajné vánoční příměří, vyhlášené z ruské strany pro termín východokřesťanských vánočních svátků, nevstoupilo v platnost.

Ani v lednu nedokázala ukrajinská armáda pokračovat v ofenzivě z přelomu loňského léta a podzimu, kdy se podařilo osvobodit asi 40 % území dočasně okupovaného Rusy. Nabízí se otázka, zda optimisticky laděné úvahy o možnosti vítězství Ukrajiny v průběhu tohoto roku byly plně podložené a nevzbuzovaly neoprávněné naděje.

Rusko se nově snaží razit tezi, že jeho „speciální vojenská operace“ je vlastně jakousi novou „velkou vlasteneckou válkou“ typu sovětsko-německého konfliktu z let 1941–1945. Objevují se úvahy, že ruské jednotky se pokusí v únoru či dalších měsících o další velkou ofenzivu. Ukrajina toto nebezpečí vnímá a připravuje se na tuto variantu.

Původní záměr ukrajinské armády pokračovat po osvobození téměř celé Charkovské oblasti v postupu k jihovýchodu do oblasti Luhanské, se neuskutečnil. Nepodařilo se tak osvobodit města Svatove a Kreminnou v Luhanské oblasti. V sousední Donecké oblasti si udržela iniciativu ruská okupační vojska, která se nadále snažila obsadit větší město Bachmut. Boje kolem něj se staly obecně známou záležitostí a udržení Bachmutu zůstává pro Ukrajinu přinejmenším prestižní záležitostí.

Jediným významnějším ruským úspěchem se stalo po polovině ledna obsazení trosek menšího města Soledar, o které byly také vedeny tvrdé boje. Byly zde nasazeny jednotky tzv. wagnerovců, kteří mají v rámci ruské armády pověst nejbrutálnějších a nejbezohlednějších jednotek. Wagnerovci, organizovaní oligarchou Prigožinem a aktivní i ve střední Africe, se pokusili „přivlastnit si“ dobytí Soledaru, a dostali se tak do sporu s vedením ruské armády. V USA byli wagnerovci označeni oficiálně za mezinárodní zločinecké sdružení.

V jihozápadněji ležících částech Ukrajiny, v oblasti Chersonské a Zaporožské, byla intenzita lednových bojů menší a ani zde ukrajinská armáda nepostoupila kupředu. Pokračovala ruská, nemilosrdným způsobem vedená válka raketová zaměřená proti Chersonu i jiným místům. Příznačné byly útoky na Kyjev uskutečněné v novoroční noc. Největší lidské ztráty přinesl zásah výškového bytového domu v městě Dnipro dne 14. 1.: v jeho troskách zahynulo 45 lidí.

Tento vývoj vede ukrajinské vedení k stupňování žádostí o dodání zbraní potřebných k zastavení ruských útoků, které by usnadnily i osvobození okupovaných ukrajinských regionů. Západ postupně projevil rostoucí ochotu v této věci vyhovět. Dlouho váhající německá vláda svolila 25. ledna k předání tanků Leopard-1 Ukrajině a další tanky slíbily i jiné země. Problémem je pomalost realizace takového záměru i to, že Ukrajina potřebuje tanků více (zhruba 400), než se jí zatím nabízí. Totéž platí v případě techniky potřebné k zdokonalení ukrajinské protivzdušné obrany.

Ukrajinsko-ruské vztahy se v lednu omezily na výměnu určitého počtu válečných zajatců a na rozhovory ombudsmanů obou zemí, Lubince a Moskalkové, vedené na neutrální turecké půdě. Žádná další jednání nejsou reálná. Ukrajinský prezident dokonce naznačil, že nemá zájem o rozhovory s ruským diktátorem. Odůvodnil to 18. ledna konstatováním, že není jasné, s kým je možno vyjednávat, když není jisté, zda ruský prezident je vůbec naživu.

Dopady nyní už jedenáct měsíců trvající agrese Ruska proti Ukrajině ilustruje několik konkrétních čísel. V důsledku válečné situace poklesl vloni hrubý domácí produkt Ukrajiny o 30 % a celoroční inflace dosáhla téměř 27 %. Výdaje státního rozpočtu vzrostly od počátku agrese na 2,2 trilionu hryven. V tomtéž období obdržela Ukrajina ze zahraničí pomoc v hodnotě trilionu hryven a její poskytování pokračuje. Rusko v době války způsobilo ukrajinské infrastruktuře škody ve výši 138 miliard dolarů.

Pokračovala série návštěv evropských představitelů v Kyjevě. V lednu se zde vystřídali německá ministryně zahraničí, bývalý britský premiér Johnson, francouzská ministryně zahraničí a dánská premiérka. Prezident Zelenskyj se také setkal 11. ledna ve Lvově s prezidenty Polska a Litvy. Ukrajina byla reprezentována na tradičním mezinárodním hospodářském fóru v Davosu chotí prezidenta a na fóru byl přenášen jeho projev.

Ukrajinská vláda potvrdila, že doufá ve vstup Ukrajiny do Evropské unie v horizontu dvou let. Čelný představitel Ch. Michel navštívil 19. 1. Kyjev v rámci příprav na summit „Ukrajina-EU“. Mezitím země Unie prodloužily o půl roku protiruské sankce a Evropský parlament schválil rezoluci týkající se zřízení zvláštního tribunálu, který by vyšetřil odpovědnost čelných ruských představitelů za ruské válečné zločiny. Evropský soud pro lidská práva stanovil datum začátku ruské okupace části Donbasu na 11. květem 2014, a potvrdil tak už skoro osmileté trvání ruské války proti Ukrajině. V souladu s uvedenými fakty však není snaha Mezinárodního olympijského výboru o umožnění startu ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách v Paříži v r. 2024.

Mezi důležitými lednovými událostmi vnitřního života Ukrajiny dominuje havárie vrtulníku v městě Brovary. Vyžádala si 17 mrtvých a zahynul zde ukrajinský ministr vnitra D. Monastyrskyj a několik osob z jeho doprovodu. Mezi oběťmi byli však i místní obyvatelé. Dále zaslouží zmínku rozhodnutí, kterým byl proruský politik V. Medvedčuk spolu s třemi dalšími kolaboranty zbaven ukrajinského občanství a parlament zrušil jejich poslanecké mandáty. Protože rezignovalo ještě několik dalších poslanců proruského směru, poklesl počet členů ukrajinského zákonodárného sboru z někdejších 450 o skoro čtyřicet osob. Nynější situace znemožňuje uskutečnění volby nových poslanců v příslušných okrscích.

V druhé polovině ledna zaujala pozornost série rezignací osob z vládního tábora. Týkalo se to např. populárního poradce prezidenta Zelenského Oresta Arestovyče, náměstka generálního prokurátora, náměstka ministra obrany a náměstka šéfa prezidentské administrace Tymošenka. Důvodem byla v několika případech potřeba zesílení boje s korupcí, kvůli které byl zadržen viceministr infrastruktury Lozynskyj. Vláda schválila zákaz výjezdu státních úředníků do zahraničí po dobu trvání války.

Důležitou událostí v náboženském životě země bylo zrušení užívacího práva ukrajinské pravoslavné církve spjaté s Ruskem k chrámům horní části Kyjevsko-Pečerské lavry. Právo konat zde bohoslužby bylo naopak poskytnuto autokefální Ukrajinské pravoslavné církvi. Poprvé bylo využito 7. ledna konáním vánoční bohoslužby za vedení metropolity Epifanije.

Symbolický úspěch znamenalo schválení nového statusu historického jádra města Odesy, které bylo vřazeno do souboru Světového kulturního dědictví UNESCO. Ukrajinský kosmický program dal o sobě vědět 3. ledna vypuštěním malé nanodružice. Naopak ukrajinský literární svět byl ochuzen úmrtím básníka a překladatele Dmytra Pavlyčka, aktivního v ukrajinském kulturním životě více než šedesát let.

(boz)