Co chystáme pro čtenáře v letošním roce

V prvních dnech ledna vstupujeme do pátého roku života našeho webu. Vytrvali jsme při jeho tvorbě, něco se naučili a pokračujeme dál. Dnes chceme podat aspoň stručný náčrt toho, jak si představujeme vývoj stránek v nejbližších dvanácti měsících. Nejde nám o přesný, chronologicky řazený rozpis témat, ale spíše o charakterizování hlavních aktivit, kterým se chceme věnovat.

Zavedenou strukturu vkládaných článků nemíníme ani letos výrazným způsobem měnit. Hodláme tedy nabízet čtenářům tak jako dosud převážně kratší, vždy původní články o některých současných i minulých událostech týkajících se Ukrajiny a česko-ukrajinských vztahů. Pokud jde o články věnované kulatějším nebo zcela kulatým „jedničkovým“ výročím, nabízí se jich letos celá řada.

Jedná se například o 160. výročí smrti Tarase Ševčenka, 130. výročí slavné pražské Jubilejní výstavy, ale především o sté výročí přestěhování Ukrajinské svobodné univerzity z Vídně do Prahy. Tato škola dodnes působí v Mnichově. Nezapomeneme ani na časově bližší události, jako je 90. výročí polské protiukrajinské akce označované jako „pacifikace“, nebo 80. výročí německého vpádu do sovětské Ukrajiny. A přibližuje se samozřejmě také třicáté výročí ukrajinských událostí roku 1991. Budeme tedy vzpomínat na tehdejší vyhlášení ukrajinské nezávislosti a uskutečnění příslušného referenda, po kterém následoval neodvratný a nezadržitelný rozpad Sovětského svazu.

Nebudeme se samozřejmě omezovat jen na články spjaté s výročími. Vše závisí na tom, co přinese tento rok v souvislosti s Ukrajinou a s česko-, popř. slovensko-ukrajinskými vztahy, a to zejména na české půdě. Nemusíme zdůrazňovat, že není v našich silách zachytit a glosovat úplně všechno. To se týká hlavně ukrajinských akcí, které snad budou konány více než vloni v jednotlivých mimopražských lokalitách a regionech. Jsme schopni psát o událostech v Praze nebo jejím nejbližším okolí, ale zároveň nemůžeme být všude jinde. Přivítáme proto jakékoli texty z krajů, ať už z Hradce Králové, Pardubic, Brna, Olomouce či odjinud. Doufáme rovněž, že se nám podaří připravit také několik rozhovorů se zajímavými lidmi.

Dalším naším záměrem je nabídnout větší počet knižních recenzí, než jsme byli schopni zajistit dosud. Od určité nahodilosti, která tento oddíl doposud charakterizovala, bychom chtěli dospět k větší systematičnosti a úplnosti. Rádi bychom aspoň stručně charakterizovali každou knižní novinku v českém jazyce, která má vztah k ukrajinské problematice.

Budeme také pokračovat v publikování kroniky současného dění v Ukrajině a uvažujeme o optimální podobě její periodicity. Znamenalo by to, že v zájmu větší přehlednosti vyjde kronika každý měsíc nikoli dvakrát, ale třikrát. V závěru měsíce, tedy v každé třetí kronice, bychom se pokusili krátce zhodnotit dění za celý měsíc.

Od kroniky se dostáváme k dlouhodobějším textovým cyklům či, chcete-li, svérázným seriálům. Předně bude po celý rok pokračovat série bohatě ilustrovaných reportáží ze starších dob ukrajinské historie, nyní už z časů předcházejících vzniku mohutného kyjevského velkoknížectví či říše. Autorka bude nadále chronologicky postupovat prvním tisíciletím našeho letopočtu, kde zůstává mnoho nevyřešených a málo známých otázek i zajímavých fenoménů.

Meziválečné období by měl připomenout cyklus, který představí osobnost Hyppolita Olgerda Bočkovského, ukrajinského publicisty a sociologa polského původu. Ten z Prahy přes třicet let spolupracoval s českým i ukrajinským tiskem, informoval o Ukrajině a vytvořil také svébytný náběh k vytvoření vědy o vzniku a vývoji národů, pro kterou používal názvu naciologie.

Zaujmout by mohl cyklus článků o vývoji cestování z Čech a Moravy na Ukrajinu. Chceme popsat, kdo z Čechů Ukrajinu v 19. a 20. století navštívil, s jakým cílem tam jel a jaké informace nabídl na základě získaných poznatků českým zájemcům. „Prehistorie“ dnešního cestování na Ukrajinu, kterou můžeme sledovat asi od 30. let 19. století, je velmi zajímavá a mnohdy spojená se jmény čelných představitelů českého kulturního a veřejného života. Budeme postupovat v chronologickém pořadí a ukážeme, jak se vyvíjelo takovéto bezprostřední poznávání Ukrajiny.

Mluvíme-li o cestování, nemůžeme nezmínit cestovatelskou mapu. Z té současné načerpalo informace více než 3 500 lidí. Novou mapu, která je zatím dostupná ve zkušební verzi, postupně doplníme o další zajímavá místa.

V této souvislosti se dostáváme ke třetímu ročníku soutěže reportáží z cest po Ukrajině, kterou chceme rozhodně vyhlásit. Její podoba závisí na tom, jak se bude měnit epidemiologická situace i s ní spojená opatření, ovlivňující cestování do zahraničí. Doufáme, že letošek bude z uvedených hledisek rozhodně příznivější než rok minulý, ale reálně to na nás samozřejmě nezáleží. Pokud by se podmínky jevily také během letošního jara jako nepříznivé, pokusili bychom se přizpůsobit zadání soutěže aktuální situaci. Zájemce budeme o podrobnostech včas informovat.

Máme na mysli ještě jeden plán, ač si zatím nejsme úplně jisti, zda ho dokážeme realizovat už letos. Považovali bychom za velmi užitečné zahájení cyklu článků o ukrajinských institucích a organizacích, které rozvíjejí činnost v České republice. V průběhu posledních tří desetiletí se jejich počet výrazně rozrostl. Bohužel nejen česká veřejnost, ale také samotní čeští Ukrajinci, vědí o jejich aktivitách celkem málo. Rádi bychom přispěli k napravení této skutečnosti. Neobejdeme se však bez pomoci představitelů všech organizací a institucí, které by přicházely v úvahu.

Zabýváme se také otázkou, zda a jak se zeptat našich čtenářů, zvláště těch, které lze označit za pravidelné, na jejich názor týkající se obsahu a způsobu zpracování stránek My a Ukrajina. Tuto čtenářskou anketu máme v úmyslu uskutečnit někdy na konci letošního jara. Doufáme, že bychom tak získali určitý přehled o tom, co naše čtenáře nejvíce zajímá a jak si představují další rozvoj našeho webu.

Jak je tedy patrné, neskládáme ruce do klína ani na počátku roku 2021. Věříme, že většinu záměrů, které jsme zde stručně představili, dokážeme úplně nebo aspoň zčásti realizovat. Prosíme však čtenáře, aby nám v rámci možností poskytli ve větší nebo menší míře pomoc jako spoluautoři stránek. Bude-li nás takto působit více, dokážeme nabídnout víc zajímavého…

(boz, jer)