Obraz ukrajinského venkova si jistě spojujeme nejspíše s pšenicí – v představách cizinců symbolizovala právě ona zemi, označovanou často za obilnici Evropy. Škála rostlinných kultur uplatněných v ukrajinském zemědělství je však podstatně širší, což vzhledem k rozsahu a mnohostrannému charakteru ukrajinského území nemůže překvapit.

Ve čtvrtek 20. února 2014 vyvrcholil v Kyjevě dramaticky boj o další směřování ukrajinského státu. Toho dne ve srážkách v okolí Majdanu a při ostřelování snajpery zahynulo přes půl stovky osob. Účastníci Majdanu se s nimi loučili následujícího dne a tehdy zazněl poprvé pojem Nebeská setnina.

Mezinárodní filmový festival Berlinale je obecně uznávanou soutěží filmů z celého světa, která se koná od r. 1951, a to vždy v únoru. Filmy jsou promítány v devíti různých sekcích a nejprestižnější ocenění představuje hlavní cena – Zlatý medvěd.

Historie je to teprve tři roky stará, ale vše se zdá být ve vzpomínkách velice živé. A zdá se být nejisté, zda má smysl osobní vzpomínku založenou na tehdejších záznamech psát. Nebyl jsem přímým účastníkem, vše jsem sledoval jen z dálky jako milióny jiných lidí – pravda, určitě jsem patřil mezi svědky dění vybavené větším „srdečním nasazením“.

Ukrajinská věda a kultura jakoby měly od doby po první světové válce, tedy už skoro sto let, dvě křídla. Jedno bylo bezprostředně spjato s Ukrajinou, druhé s ukrajinskou diasporou, která byla aktivní na většině kontinentů, ale hlavně v západní Evropě a severní Americe. Za první republiky hrála v jejím rámci výraznou roli Praha, v druhé polovině 20. století ji nahradila úplně jiná centra, mimo jiné New York.