Politika

Ukrajina se stala po roce 1991 mimo jiné „zemí návratů“. Tak jako do jiných východoevropských zemí se na její území mohli začít vracet na čas či trvale emigranti: především ti, kteří museli odejít ze země v roce 1944, aby se vyhnuli životu v obnoveném stalinistickém systému. Známe ale případy návratů přes ještě delší časovou hranici.

V celém někdejším východním bloku (a často i za jeho hranicemi) hrály v měsíci květnu nejdůležitější roli první a devátý den. Svátku práce a Dnu osvobození se dostalo zcela mimořádného postavení a pozornosti. Dnes je už všechno jinak – také v Ukrajině.

Jméno Volodymyra Hrojsmana u nás není obecně známé, v rámci dnešní Ukrajiny však jde o důležitou osobnost, stojící v pomyslné hierarchii politických osobností hned za prezidentem Porošenkem. Premiérem se Hrojsman stal 14. dubna 2016: ve funkci nahradil Arsenije Jaceňuka, který se do funkce dostal po vítězství Majdanu.

Ukrajinci doufali od počátku r. 2014 v chápavou evropskou reakci na svůj Euromajdan. Cílem jejich snah se stalo mj. odstranění vízové povinnosti při cestách do zemí Evropské unie. V diskusích o této tematice se dokonce začalo používat nové slovo mužského rodu: „bezviz“, tedy cestování bez víz. Ukrajinci se ho dočkali 6. dubna tohoto roku.

Guam je znám hlavně jako tichomořský ostrov spravovaný Spojenými státy americkými. Méně známou zkratku GUAM nese už skoro dvacet let mezistátní organizace, sdružující v současnosti čtyři postsovětské republiky (Gruzii, Ukrajinu, Ázerbájdžán a Moldovu), status pozorovatelů přijaly Turecko a Lotyšsko.

Ukrajina vzpomínala letos koncem února znovu a mnoha různými způsoby na Krym. Příležitostí bylo několik: za termín počátku dočasné okupace Krymu Ruskem je považován 20. únor. Dále se mluví o 23. únoru jako o Dni Krymu. Kromě toho byl před rokem vyhlášen Den odporu proti okupaci Krymu. Ten připadá na 26. únor – den, kdy v r. 2014 krymští Tataři ještě mohli manifestovat svou podporu Ukrajině.

Zprostředkovatelské agentury působící na Ukrajině, tedy organizace poskytující vízum Ukrajincům a překonávající restriktivní vízovou politiku evropských států, jsou v českém prostředí relativně známé a řada Čechů je spojuje s nelegálními „mafiánskými“ nebo „klientelistickými“ strukturami působícími v České republice zejména v 90. letech 20. století. Jak však takové agentury vypadají dnes a jak jsou hodnocené samotnými Ukrajinci?

Zatím není známo, kdy přijede do Prahy a úřad převezme v pořadí sedmý ukrajinský velvyslanec, Jevhen Perebyjnis, jmenovaný 23. ledna t. r. V každém případě by nás měl tento představitel Ukrajiny zajímat. Řadu důležitých informací o něm i jeho názory nabízí rozhovor publikovaný 14. února na stránkách www.ukrinform.ua.

Vývoj obou podivných státních útvarů, které vznikly v r. 2014 v části ukrajinského Donbasu, je doprovázen mnoha nestandartními událostmi. Patří k nim i postupná likvidace vojenských činitelů místního původu nebo jejich kolegů, kteří přišli do regionu z Ruska. Poté, co se aktivně zúčastnili první fáze protiukrajinských bojů, byli někým posláni „mimo hru“.

Problematika Ukrajinců pracujících v ČR je už delší dobu předmětem jakési přetahované mezi odbory a zástupci zaměstnavatelů. Vláda je soustavně pod tlakem obou stran, jejichž představitelé vedou nekonečné polemiky a opakují stále stejné argumenty. Není divu, že tvůrci pořadu „Máte slovo“ neodolali a ohlásili velkou debatu na toto téma.