Od Vilniusu přes Ukrajinu až po Moskvu

Malé vysvětlení hned na začátek. Protože mám nové oční čočky, vidím do aktuálního politického guláše daleko lépe než zjara, kdy mi jedno oko přeskočilo do modu „radikálního impresionismu“ a druhé se k tomu chystalo. Ale to, co teď jedním i druhým vidím, mne nenaplňuje radostí - právě naopak. 

Právě skončil summit NATO ve Vilniusu a místo – možná jen symbolického – pozvání Ukrajiny do obranného spolku, se Ospalý Joe neštítil tuto vizi odmítnout a v hloubi srdce proruský přítel podvodných bankéřů Olaf Scholz ho v tom již s předstihem podpořil. Ukázalo se, že NATO je sice spolek 31 států, ale když USA a Německo řeknou NE, tak se ti ostatní mohou společně nebo po částech postavit na uši a nic jim to nepomůže. 

Přitom je signifikantní, že právě ty země, které odmítají pozvání Ukrajiny do NATO, jsou státy, jejichž firmy v s odstupem v největší míře neodešly z Ruska, a tedy mj. odvádějí Putinovi na daních nejpodstatnější část peněz na financování jeho agrese proti Ukrajině. 

Konkrétně řečeno, od února 2022 odešlo z Ruska celkem asi 1200 firem, 1400 v něm ale nadále podniká a jen ty z USA za loňský rok zaplatily Putinovi na daních 712 milionů dolarů. Ty německé pro změnu 402 milionů. Třetí je Švýcarsko. (Abychom nezpychli: soudruzi uhlobaroni Tykač a Křetínský jsou spolumajiteli největší německé, v Rusku působící firmy Metro…). 

Na druhé straně je Česká republika v přepočtu na počet obyvatel finančně největším světovým podporovatelem Ukrajiny. Pokud se jedná o zbraně, za 500 dní války z ČR dodáno 640 kusů těžké techniky, tedy tanků, houfnic a raketometů). Němci sice neustále tvrdí, že druhým největším dodavatelem a podporovatelem Ukrajiny jsou oni jako největší evropský stát, ale když se odstíní ta říšská nafoukanost, vypadá to vélmi odlišně. 

A to decentně nepřipomínám, že kdyby Německo půl roku zarytě neblokovalo Ukrajině tanky, které jí dnes – konečně s německým svolením – Evropa rutinně dodává (a Kreml jen vztekle kdáká), mohla ukrajinská ofenzíva (a to snáze) proběhnout už v zimě a válka by teď nejspíše právě končila. Ale to by Scholz nepřenesl přes srdce (má-li je vůbec).

A teď něco z druhého konce Evropy. Dobře známá novinářka Petra Procházková hovořila s ruskou socioložkou Jelenou Koněvou, spolutvůrkyní nezávislé, nevládní společnosti ExtremeScan. Jen na okraj: Koněva nemá nic společného s nechvalně známým sovětským maršálem, který v Praze pozbyl nejprve pomníku a pak i ulice. 

Procházkovou zajímal socioložčin názor na to, proč tolik Rusů nadále podporuje válku a Putina. Nejsem na toto téma odborníkem, ale její – sám o sobě zajímavý – výzkum zrcadlí nejen mimořádnou, vpravdě imperiální zabedněnost tupého a utlučeného ruského lidu, ale i neschopnost ruských elit pochopit, co to znamená, že se Sovětský svaz a nyní Putlerovo Rusko chová jako klasická imperiální říše, zoufale a za cenu nepředstavitelných zločinů (marně) usilující o obnovu svého světově imperiálního postavení. 

Ta vzdělaná ruská dáma ovšem popisuje impérium v hlavách dotazovaných Rusů, ale zároveň upřímně tvrdí, že to není impérium, jen carská říše („nikdy jsme v jejich sděleních nenašli stopy po expansi“… „imperiální myšlení v ruských hlavách opravdu nenajdete“). 
Problém je v jiné věci, a to ve chvíli, kdy Koněvová argumentuje: „Sovětský svaz byl skutečně mnohonárodnostním státem. V Moskvě v různých mocenských orgánech, a to velmi vysoko, sedělo mnoho neruských politiků. Sovětská vláda byla etnicky pestrá“, tak si prostě neuvědomuje, že individuální národnost je v těchto kontextech irelevantní. 
Britskému impériu v 19. a 20. století vládli severoněmečtí Battenberkové, německé nacistické říši dominoval Rakušan Adolf, Sovětský svaz zakládal ruský Tataroněmec Uljanov/Lenin a po něm ji zdědil Gruzín-Osetinec Džugašvilli/Stalin… Na charakteru těchto impérií to ale nic nezměnilo.

Zato s názorem paní Koněvy, že konec ruské říši může způsobit jen drsná porážka, spojená s bídou a opravdovou masou ruských lidských obětí… je asi je, bohužel, nutno souhlasit. Nevím jen, jak to vysvětlit podvodnickému Scholzovi a spícímu Pepovi, evidentně snícímu o době, kdy už nebude muset klopýtat a padat na veřejnosti, ale jen doma…. Bohužel se mu to (nám s ním) asi brzy přihodí.

Tak se utěšujte třeba tím, že evropský parlament (proti odporu lidovců z EVP) odhlasoval zákon o renaturalizaci 20 % evropského území, tedy o rozšíření lesů, vod a niv na úkor Babišových lánů. Nic pozitivnějšího mne v tuto dobu veder nenapadá.

(jip)