Příspěvky do čtenářské soutěže "O nejhezčí a nejzajímavější vyprávění o Ukrajině" 

Velký okruh po Ukrajině

V roce 2018 jsme se vydali na velký okruh po Ukrajině, při kterém jsme dojeli až do Mariupolu, dvacet kilometrů od frontové linie. Byli jsme na cestě celkem 19 dní a najeli jsme tisíce kilometrů vlaky a autobusy a desítky kilometrů jsme nachodili po mnoha městech.

Dvakrát na Hoverlu a zase zpátky

Poprvé jsem se vydala na Hoverlu sama. Bylo to během mé dvoutýdenní stáže s brněnskými ukrajinisty ve Lvově na tamní univerzitě I. Franka. Svůj výstup jsem ale plánovala dlouho předem. Ještě v Česku jsem si četla různá vyprávění, popisy tras, cestovatelské tipy a zjišťovala informace o dopravě a noclehu. Informace byly kusé a zřejmě je poskytovali pouze zdatní turisté. A značení a mapy mají na svědomí asi taky jen samí zdatní turisté. Ostatně někde jsem slyšela, že Češi jsou ve značení výborní, v turistice taky a že značky v Karpatech mají na svědomí právě oni. Mapa Východních Gorgan, kterou jsem si později koupila ve Lvově (a pak ještě jednou v Ivano-Frankivsku) obsahuje mimo jiné popisek titěrným písmem: Час переходу не враховує час на відпочинок. Asi už tušíte, že já rozhodně zdatný turista nejsem a že tato poznámka neměla zůstat přehlédnuta…

Zakarpatská Ukrajina a její architektura období 1. Československé republiky v době vzniku a dnes

Článek obsahuje fotografie staveb vybudovaných na Podkarpatské Rusi pod patronací československé vlády, reprodukované z publikace Technická práce v zemi Podkarpatoruské 1919-1933, vydané k příležitosti celostátního sjezdu spolku československých inženýrů (SIA) v roce 1933 v Užhorodě užhorodským odborem tohoto spolku. Tento krásný sborník (spolu s dalšími dvěma podobnými sborníky SIA z let 1932 a 1935) mám šťastným řízením osudu ve své knihovně.

Pláže jižní Ukrajiny a kraj nikoho - říjen 2019

Pokud jsem popisovala předešlé cesty na tomto výletě jako peklo či brutální, tak vůbec nevim jak popsat tyto. Jak když to přejede traktor, do asfaltu navrtá nepravidelný díry tak, že se prostě nedají objet ani když se sebevíc snažíš a boční cesty po poli v noci vidět spíš nebyly... Jestli někam dojedeme, tak to bude zázrak.

Sebehledání ve Svatých horách

Zdálo by se, že jediné hory, které můžeme najít na Donbase, jsou obrovské haldy hlušin vzniklé těžbou uhlí. Ve skutečnosti se tady ale nacházejí zelenající se kopce, které se dokonce pyšní přídomkem „svaté“. Tyčí se nad nejsevernějším městem Doněcké oblasti – Svjatohorskem.

Na výcviku ukrajinských frontových mediků

Už delší dobu sleduji dění v dobrovolnickém praporu polních mediků „Hospitalěri“. Protože podle mě odvádějí obdivuhodnou práci, vydal jsem se za nimi letos v půlce března do Pavlohradu abych se jako dokumentarista – amatér zúčastnil výcviku nováčků.

Kyjev, I love You aneb láska na první pohled a první soljanku

O ukrajinské kultuře se v Česku téměř nemluví… až na Černobyl, Gogola a Bulgakova (vše v souvislosti s Ruskem), v médiích se také útržkovitě objevil Majdan a Donbas, komik v prezidentském křesle, největší prostor ale dostávají „levné pracovní síly“ z řad ukrajinských mužů a žen. O polsko-ukrajinské válce platí totéž, člověk se dozví mnohem víc z návštěv polských muzeí a filmů než z hodin dějepisu na českých středních školách. Nicméně Ukrajina, respektive stereotypy, nejsou v Česku vnímány tak pejorativně jako ty polské, dalo by se říct, že jsme vůči Ukrajině takoví… apatičtí.