České knihy

Koncem dubna 2016, snad náhodou v předvečer 30. výročí výbuchu v černobylské elektrárně, se v Praze konala specifická konference. Hlavním cílem jejích organizátorů a účastníků bylo odsouzení a zavržení událostí, které v letech 2013 a 2014 zahájily a poté doprovázely výrazný obrat ve vývoji a směřování Ukrajiny.

Odborné edice fotografií, zejména dokumentárních, jsou dodnes určitou zvláštností. Často zajímavě doplňují dokumentaci života významných osobností. Platí to i v případě Edvarda Beneše, jak ukázalo zpřístupnění části bohatého fotografického materiálu, který dokládá šest a půl neklidných a osudových roků v životě prezidenta Beneše.

Nakladatelství Torst připravilo u příležitosti 40. výročí fotografických aktivit K. Cudlína jeho rozsáhlou reprezentativní monografii. Lze se tak důkladně seznámit s dílem jednoho z významných zdejších tvůrců fotografie stojící na pomezí žánru dokumentárního a uměleckého.

V češtině zatím není k dispozici mnoho cestopisů po Ukrajině. V knížce z roku 2014 se dočteme, jak viděly o osm let dříve západní část této země dvě autoturistky mladšího středního věku. Autorka, žijící někde pod Jeseníky, která si zachovala určitou matně vzdálenou vazbu k Ukrajině, se rozhodla hledat stopy dvou svých prarodičů, kteří doputovali po r. 1945 z Ukrajiny do Československa.

O ukrajinském výtvarném umění jsme u nás věděli tradičně vždy daleko méně, než o literatuře. Týká se to jak celkového obrazu vývoje výtvarné kultury, tak tvorby jednotlivých autorů či autorek. Malou výjimkou se stal katalog výstavy prací dvou výtvarnic, uspořádané v Ostravě.

Zkratka používaná pro jeden z nejzlověstnějších subjektů sovětského boje proti skutečnému, domnělému či teoretickému nepříteli, je odvozeno z dvojsloví „Smerť špionam“. Naprostá většina obětí Smerše ale neměla se špionážní činností nic společného. Šlo jen o jedno z mnoha absurdních zneužití významu slov komunistickým režimem.

Kniha o uvedeném názvu zaznamenává láskyplný rozhovor, vedený na pokračování manželi Ludmilou a Fedorem Jančikovými. Oba spolu putovali v myšlenkách povědomým řečištěm času-paměti a opatrně lovili sice drobné, ale o to vzácnější sedimenty vzpomínek.

Tak rozsáhlou knihu čeští fotbaloví fanoušci zatím k dispozici neměli. Kniha sleduje vývoj a stav snad nejpopulárnějšího kolektivního sportu podle států, od Velké Británie až po téměř úplně neznámý ostrůvek Niue v Oceánii. Autor přizpůsobil rozsah hesel fotbalovému přínosu jednotlivých zemí a dokumentaci dovedl do počátku srpna 2015.

Syžet přeloženého díla by se dal shrnout (vzhledem k množství zúčastněných masek, převleků a frenetického křepčení) jako horečnaté vyprávění o pokusech uniknout z karnevalu, na němž jsme se jaksi znenadání ocitli a pojednou zjišťujeme, že se nám pranic nelíbí účastnit se ho.

Může se zdát překvapivé, že na česko-ukrajinských stránkách umisťujeme krátkou recenzi bělorusistické publikace. Vyzývá k tomu především blízkost osudů i podobná současná situace obou národů a jejich států. Ukrajinci a Bělorusové se vzájemně potřebují a měli by i co nejlépe rozumět…