Ukrajinská kronika 2020/4: druhá polovina února

Dnes nabízíme zprávy k těmto tématům: očekávané změny ve složení vlády a úvahy o jejím možném konci – situace v Nejvyšší radě Ukrajiny a aspirace jejího předsedy D. Razumkova – vývoj ukrajinsko-ruských vztahů – koronavirus v Ukrajině a reakce tamní veřejnosti.

Problémy vnitropolitického života se v druhé polovině února soustřeďovaly nadále kolem vlády Oleksije Hončaruka, které dal parlament mandát před půl rokem. Postavení kabinetu se přitom jeví jako stále křehčí. Od prvního zahřmění kolem současného premiéra uplynulo zhruba jen půl druhého měsíce. Tehdy dal prezident premiérovi šanci k nápravě, obvinění z nedostatečné efektivity práce vlády jako celku a některých ministrů však od té doby neustala.

Dne 26. února se už začaly objevovat spekulace o tom, že Volodymyr Zelenskyj přistoupí ve vlastním zájmu k řešením, která by mohla znamenat i výměnu premiéra. Bylo potvrzeno prezidentovo setkání s významným politikem předchozí dekády Serhijem Tihipkem. Ten by byl nepochybně schopen Hončarukův úřad vykonávat, ale bude zřejmě zvoleno jiné řešení. Spekuluje se kromě toho o výměně ministra zahraničí Prystajka a o tom, zda si pozici udrží dosavadní ministr vnitra Avakov.

Vše se dovíme nejspíše dne 4. března, kdy se bude konat na prezidentovu žádost mimořádné zasedání Nejvyšší rady Ukrajiny. Je nesporné, že chystaná opatření, ať už budou jakéhokoli typu a rozsahu, mají přispět k uklidnění veřejnosti. Její část totiž už propadá určitému rozčarování z toho, že ani prezident Zelenskyj nedokázal jako čarovným proutkem vyřešit nejtěžší problémy země a odstranit největší nešvary. Před sídlem prezidentského úřadu došlo dokonce k pokusu o sebeupálení muže ze Sumské oblasti, který tak chtěl upozornit na své problémy, spojené s otázkou držení zemědělské půdy.

Pozice parlamentu zůstává v kontrastu k situaci vlády pevnější a nic nenasvědčuje tomu, že by prezident uvažoval o jeho předčasném rozpuštění – nic by tím ostatně nezískal. Zároveň roste pozornost, upírající se k současnému předsedovi parlamentu Razumkovovi. Tento šestatřicátník z Berdyčeva si udržuje poměrně vysoké preference a byly už vysloveny názory, že právě on by mohl projevit ambice na získání prezidentského úřadu, pokud V. Zelenskyj opravdu nebude chtít usilovat o svůj druhý mandát.

Nejvyšší rada Ukrajiny pokračuje v projednávání různých zákonodárných iniciativ, z nichž největší vášně vzbuzuje už tradičně pokus upravit zákonnou normou způsob obchodování s půdou. K původně podanému návrhu se sešlo několik tisíc připomínek, které poslanci postupně projednávají, zvládli však zatím pouhou čtvrtinu a hlasování o této normě je tudíž ještě značně vzdáleno.

Je zajímavé, že v některých otázkách se představitelé vládnoucí strany Služebník lidu a tří opozičních subjektů, vedených P. Porošenkem, J. Tymošenkovou a S. Vakarčukem, shodnou. Poslanci těchto čtyř stran podali společně návrh zákona na vytvoření Národní agentury pro překonání následků ruské ozbrojené agrese. Tento úřad by měl připravit formulaci požadavků Ukrajiny vůči Rusku, definovat rozsah škod, způsobených ruskou agresí, a evidovat ruské válečné zločiny.

Stav rusko-ukrajinských vztahů nedoznal podstatných změn. Zaregistrovat můžeme sondážní návrh z Moskvy na to, že by si obě země měly vyměnit velvyslance. Jejich úřad už několik let není obsazen, ač obě mise formálně pokračují v určitém rozsahu v práci. Ukrajinské ministerstvo zahraničí však podobnou možnost promptně odmítlo. K zlepšení rusko-ukrajinských vztahů sotva přispěly výroky bývalého Putinova poradce A. Surkova, zpochybňující samotnou existenci ukrajinského národa a jeho státnosti. Zmínku zasluhuje ještě to, že Rusko zadrželo v oblasti Azovského moře (v té části jeho vod, které považuje za své) čtyři ukrajinské rybáře, nakonec je však zhruba po týdenním vyšetřování propustilo. Z Krymu, kde byl domovem, přijel do Kyjeva jeden z politických vězňů Putinova režimu – ukrajinský novinář Mykola Semena.

Hladinu dění rozčeřily ještě události, spojené s šířením čínského koronaviru po světě. Přestože Ukrajina zatím neohlásila žádný případ tohoto onemocnění, neklid ve veřejnosti narůstá. Výrazně se to projevilo po přesunutí více než sedmdesáti osob z čínského Wu-Chanu do léčebného zařízení v městě Novi Sanžary v Poltavské oblasti. Zde procházejí tito „kandidáti nemoci“ čtrnáctidenním karanténním pobytem. Kvůli této skutečnosti vypukly 20. 2. ve městě jednorázové protesty a srážky s policií, situace se však brzy uklidnila. Prezident Zelenskyj při této příležitosti prohlásil, že Ukrajina se sice hlásí k současné Evropě, ale takovéto jevy připomínají spíše jevy v Evropě středověké. Průzkum veřejného mínění, zkoumající vztah Ukrajinců k zmíněným protestům, však zároveň prokázal, že podobné akce mají podporu jen 15 % dotázaných.

(boz)