O ukrajinském obilí, ale také o ruském generálovi v Pánu a o německé munici

Tak si mi jeden mých nejctihodnějších čtenářů postěžoval, že mé komentáře jsou jak dávka depresiv: nic nebo skoro nic pozitivního. Možná to platí, tedy pokud neprchneme do jiných sfér - do oblasti kultury (třeba do Bonnu na výstavu o fascinující Josefině Baker), ke krásám přírody vzdorující nynějšímu vedru nebo pro změnu ke vzpomínkám na „slavné dávné časy“.

Co se těch týká, pak jen historikové a archeolózi vědí, že takové staré dobré časy většinou stály za Zdrávas Královno – i tam je nelehké najít témata k radování. Ovšem moje babička říkávala, že člověk si má i za průšvihů denně udělat nějakou radost… a jedna má adoptivní teta díky této strategii přežila pět let v lágru Litzmannstadtu. Takže co tedy? Možná především ta příroda… Ale o té tu psát nebudu a je třeba přece jen se podívat na některá aktuální témata. 

Zmiňme třeba skutečnost že vysoké ceny chleba a obecně pečiva v Čechách nejsou způsobeny válkou na Ukrajině, a tedy se ani dále nezhorší v důsledku Putlerova rozhodnutí ukončit dohodu o volném vývozu obilnin přes Černé moře. Místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Staněk uvádí, že české sýpky jsou přetíženy zrním velkovýrobců, kteří před rokem cíleně vyšponovali ceny, a ještě doufali v další jejich vzestup. Ty zásoby prý činí snad až 2 miliony tun.

Situace je opravdu specifická.  Česko je významným exportérem obilí (téměř všechna putuje do Německa, Rakouska a Polska) a s rostoucími dovozy z Ukrajiny hledá v Evropě hůř kupce. Takže za svinské ceny v pekárnách nemohou „ti zlí Ukrajinci“, ale populární postavy české politické scény, které opravdu nebudeme jmenovat, abychom se furt trapně neopakovali.

Ale zpět k vývozu obilí z Ukrajiny. Prezident Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina bude na lodích vyvážet svoji úrodu nadále, ať si už Putler vyhrožuje nebo ne. Vtip je v tom, na co upozorňuje předseda Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krugmann. „Námořní cesty nejsou zataraseny. Do Oděsy si už Rusové netroufnou, Ukrajina má protilodní rakety, letos už je mnohem silnější a Rusko naopak slabší, takže se síly vyrovnaly,“ říká Krogman, sám zemědělský podnikatel na Ukrajině. Jeho firma Agromino tam hospodaří na 42 tisících hektarech půdy a on přepravní cesty velmi dobře zná.

Mimochodem, první a třetí místo mezi největšími světovými dovozci ukrajinského zrna zaujímají Číňani a Turci (mezi ně se vklínilo Španělsko). Číňani a Turci vozí obilí pro sebe i jiné zájemce z Oděsy přímo na svých lodích. Putler by tudíž musel zakázat Turkům plavbu po Černém moři, a navíc ještě začít potápět obchodní lodě čínské flotily. Chce to zkusit? Uvidíme, jak mu to půjde…    

Konec konců konstatoval také ukrajinský prezident, že Ukrajina může pokračovat v dodávkách obilí přes koridor v Černém moři nadále: „I bez Ruské federace musíme udělat vše, abychom mohli využít tento černomořský koridor. My se nebojíme. Kontaktovali nás zástupci firem, které jsou vlastníky lodí. Říkali, že jsou připraveni pokračovat v zásobování obilím, pokud Ukrajina lodě s obilím vypraví a Turecko je nechá projet,“ řekl Zelenskyj.

Ale jinak má ten můj korespondent pravdu: mediální zprávy bývají spíše neradostné, ba drastické. Ona totiž podle teoretiků žurnalistiky prý kladná zpráva v podstatě není zpráva… Nevím, já jsem přesvědčen, že kdyby např. soudruzi Lavrov a Medveděv v rámci panujících ruských zvyklostí v družném rozhovoru vypadli z okna, otrávili se houbami, sletěli po hlavě se schodů nebo spadli z paluby Putlerovy jachty přímo na šrouby, že by to udělalo upřímnou radost nejen řadě lidí v Čechách, ale i mnohde jinde. 

Takhle nezbývá než pietně konstatovat zprávu z přímořského hotelu Ďuna v Berďansku u Azovského moře, kde se před časem zalíbilo záložnímu velitelství jedné z ruských okupačních armád. Právě tam zahynul dva měsíce před svými 52. narozeninami v důsledku ukrajinského raketového útoku generálporučík Oleg Cokov. Jednalo se o držitele nejvyšší hodnosti mezi všemi zahynuvšími ruskými generály na Ukrajině. A Cokov byl zároveň držitelem překrásného buldočího podbradku (nejpůsobivější byl při pohledu ze strany). - Jó, oficíři v hotelích, to nikdy nevedlo k ničemu dobrému…

Za zmínku stojí ještě něco, co nesouvisí přímo s obilím. Německý Bundeswehr konečně podepsal miliardový (v eurech!) kontrakt s firmou Rheinmetall na dodávky neskutečných množství dělostřelecké i jiné munice, takže opravdu: „něco se děje“. Munice bude asi určena k vyplnění prázdných magacínů (má jít mj. o munici cvičnou), ale půjde samozřejmě na Ukrajinu – nevíme však, kolik. Navíc se jedná o kontrakt na řadu let, takže bezprostřední užitek z toho asi nebude. Nejdřív bude asi třeba postavit příslušnou fabriku… 

Darmo není ministr obrany Pistorius, sociální demokrat, trvale nejpopulárnějším německým politikem (zatímco někdejší miláček davů Robert Habeck spadl kamsi až na konec: k předsedkyni pravicové AfD Weidel a bujné představitelce komunistické platformy Levice, Sáře Wagenknecht. 

Mimochodem, než být někde s těmito dvěma obludami, to by člověk radši z politiky odešel….

(jip)