Pokus o českou monografii o J. V. Stalinovi

Václav Veber: Rudý car (Stalin v čele Sovětského svazu v letech 1924-1953)

Pokud máme v českých podmínkách hovořit o existenci sovětologie, tj. vědy o fenoménu Sovětského svazu a sovětskosti, zjistíme, že Václav Veber byl v tomto oboru asi nejplodnějším autorem. Druhým, doplněným vydáním monografie o J. V. Stalinovi, resp. o Rusku či SSSR pod Stalinovým vedením, se jeho dílo krátce po dosažení pětaosmdesátky uzavřelo.     

První vydání knihy z r. 2003 neslo název Stalinovo impérium (Rusko 1924-1953). Proč byl jako úvodní mezník obou vydání zvolen rok 1924, není v textu vysvětleno, byť důvodem byla jistě Leninova smrt v lednu onoho roku. Veber tak omezil vylíčení hlavních událostí Stalinova života do věku 44 let, kdy Lenin definitivně odešel ze scény.

Bibliografie uvedená na konci knihy a obnášející asi 170 převážně knižních titulů vzbuzuje respekt. Třetina z uvedených prací byla vydána česky, většinou v posledním čtvrtstoletí, a můžeme tedy říci, že zdejší čtenář má už dost možností do tematiky proniknout a zjednat si dostatek informací. Otázkou zůstává, nakolik je tato možnost využívána a kolik lidí má trpělivost se touto ponurou problematikou obírat.

Poslední Veberova monografie nemůže být označena za opravdový Stalinův životopis (o ten se autor pokusil už v r. 1999), ani za přehledné dějiny Sovětského svazu, oba tyto žánry  lze přitom jen stěží důsledně oddělit. Také zvolený rozsah knihy a zařazení určitého množství fotografií nedovolily jít všude do podrobností. Zajímáme-li se tedy, v jakém rozsahu je ve Veberově výkladu zastoupena Ukrajina, konstatujeme, že jde spíše o drobné, nahodilé a nesoustavné zmínky – to však platí (a většinou ještě výrazněji) v případě všech ostatních neruských svazových republik.

Lze pochopit, že soustředěnou pozornost nemohl Veber Ukrajině věnovat. Nestalo se tak ani v případě hladomoru z r. 1933. Ten je líčen jako pohroma a zločin, který postihl nejen Ukrajinu: autor soudí, že více byl postižen Kazachstán (s. 55), který však tehdy ještě nebyl zvláštní svazovou republikou. Pokud jde o jiné projevy stalinského teroru v Ukrajině, zmíněn je případ odporu „lidového mstitele“ Blaževského v oblasti Kyjeva na přelomu 20. a 30. let (s. 51), barbarská likvidace lirnyků (nikoli lyriků, jak uvádí autor) a banduristů (s. 78-79) či odsouzení „nacionalistky“ Bělozirovové /!/ (správně má být asi Bilozorové) za údajnou přípravu atentátu na ukrajinského komunistického šéfa Postyševa (s. 77). Zkomoleno je i jméno ukrajinského spisovatele „Semjonka“ (s. 60, pozn. 59) – jistě jde o básníka Mychajla Semenka.

Další soubor údajů o Ukrajině se váže k obsazení její západní části (Halič, Volyň a Bukovina) stalinskou Rudou armádou v letech 1939 a 1940 a k událostem sovětsko-německé války, ani zde však nejde o soustavnější výklad. Zvláštní pozornost nebyla věnována ani ukrajinskému hnutí odporu z druhé poloviny 40. a počátku 50. let 20. století. Daleko více se, ač je to trochu paradoxní, dovíme o převzetí pomoci komunisty v Polsku a Maďarsku po r. 1945, tedy o projevech snah o ovládnutí středovýchodní Evropy stalinismem.

Vrátíme-li se k vnitrosovětské problematice, je třeba ještě zdůraznit, že užívání názvu Rusko autorem je občas matoucí, protože v některých případech je vlastně myšlen celý SSSR. Jen tak se mohlo stát, že ve výčtu „ruských vlastenců“, uvržených do německých koncentračních táborů, je zmíněn také Stepan Bandera (s. 117) – v tomto případě lze hovořit o zvláště nešťastné až absurdní formulaci. Kniha ostatně měla projít pečlivější jazykovou redakcí.  

Poslední dílo Václava Vebera zřetelně naznačuje obtíže, s nimiž zůstává každý pokus o rozšifrování a vysvětlení stalinismu spojen. Nepochybné je, že autorova snaha upozornit na zrůdnost tohoto fenoménu zasluhuje uznání. Zároveň bylo nad možnosti autora vysvětlit v této knize problém fungování stalinismu v Ukrajině i tamních snah o boj proti tomuto mocensko-likvidačnímu systému.

Veber, V. (2016): Rudý car (Stalin v čele Sovětského svazu v letech 1924-1953), Praha, Stanislav Juhaňák-Triton. Stran 185 (7). /ISBN 978-80-7387-930-3/

(boz)