Ukrajinská kronika 2018: 12. týden (19.–25. března)

Za událost týdne lze s jistotou označit zatčení jedné z hlavních postav ukrajinského dramatu let 2014–2015, ještě ne sedmatřicetileté Nadiji Savčenko. Savčenková byla zajata v roce 2014 proruskými silami v Donbasu, předána do Ruska a odsouzena k dlouholetému trestu. Koncem května 2016 byla vyměněna za dva ruské vězně.

* POLITICKÉ PůSOBENÍ N. SAVČENKOVÉ, která byla ještě v době svého uvěznění zvolena poslankyní Nejvyšší rady, vyvolávalo prakticky od počátku rostoucí kontroverze a začalo snižovat míru její popularity. V důsledku nedávného závažného obvinění z údajné přípravy teroristických činů souhlasila většina poslanců s tím, aby byla Savčenková zbavena imunity a zatčena, což se stalo 22. 3. Nyní má strávit dobu do 20. května ve vyšetřovací vazbě v Kyjevě. Zatčení Savčenkové nevyvolalo zatím v ukrajinském prostředí žádné výrazné protesty.

* 26. VÝROČÍ ZŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ SLUŽBY UKRAJINY bylo 25. 3. výrazně vzpomenuto na celostátní úrovni: uvedený den byl totiž určen jako její profesní svátek. Prezident Porošenko i premiér Hrojsman zdůraznili význam této struktury v trvajícím boji za územní celistvost a bezpečnost Ukrajiny a proti ruským pokusům o destabilizaci situace v zemi. V čele SBU stojí od roku 2015 armádní generál Vasyl Hrycak, rodák z Volyně.

* Za připomenutí stojí ještě DVĚ JINÁ VÝROČÍ. Devatenáct let uplynulo od tragické smrti čelného ukrajinského politického vězně dob SSSR a poté opozičního politika Vjačeslava Čornovola. Jeho stoupenci znovu upozornili na potřebu nového vyšetření okolností autonehody, která způsobila Čornovolovu smrt. – Významná ukrajinská básnířka Lina Kostenko, přítomná v ukrajinské literatuře nezastupitelným způsobem už od konce 50. let 20. století, oslavila v Kyjevě 88. narozeniny. Z její tvorby bylo překládáno do češtiny v určitém rozsahu už v 60. letech, v českém prostředí však spisovatelka zůstala méně známou a stojí ne zcela spravedlivě ve stínu mnoha mladších autorů.

* MÍSTOPŘEDSEDKYNĚ UKRAJINSKÉHO PARLAMENTU IRYNA HERAŠČENKO se vyjádřila k požadavku části veřejnosti, aby také z Ukrajiny byli v rámci solidarity s Velkou Británií vypovězeni někteří ruští diplomaté. Konstatovala, že diplomatické vztahy obou zemí se už teď přiblížily kritickému minimu. Vypovězení ruských diplomatů by podle ní jistě vedlo k recipročnímu kroku z ruské strany, což by prakticky znemožnilo kontakt s Ukrajinci vězněnými nebo zadržovanými na území Ruska.

* „INICIATIVNÍ SKUPINA 1. PROSINCE“ vydala 22. 3. pozoruhodný dokument, poukazující na potřebu zvýšení politické zodpovědnosti současné ukrajinské společnosti. Varuje mj. před její kriticky nízkou politickou kulturou, zkreslenou historickou pamětí, občanským hlupáctvím a sebedestrukčními tendencemi. Mezi signatáři najdeme bývalé disidenty a zároveň vědecké i literární kapacity, např. I. Dzjubu, J. Ziselse, M. Marynovyče, V. Brjuchoveckého a J. Ščerbaka.

* DOKUMENT EU O UKRAJINĚ – Třináct členských zemí Evropské unie, mezi nimi Česká republika a Slovensko, připravilo pro ministry zahraničí všech členských zemí neveřejný písemný dokument o tendencích, úspěších a výzvách spojených s nejnovějším vývojem Ukrajiny. Obsahově zajímavý text, datovaný v Bruselu 19. 3., začíná vzpomínkou na čtvrté výročí ruské vojenské agrese proti Ukrajině, ruské porušení principů evropské bezpečnosti i nezákonnou anexi Krymu. V závěru je vyčísleno devět bodů, kterých by se měla přidržovat EU ve vztahu k Ukrajině. V posledním z nich se praví, že „jsme povinni podpořit Ukrajinu v obraně proti ruským dezinformacím, kyberútokům a jiným hybridním činům Ruska v době ukrajinských voleb, které se budou konat v roce 2019“.

* PROGRAM EKONOMICKÉ SPOLUPRÁCE – Ukrajinská vláda zrušila 21. 3. platnost desetiletého Programu ekonomické spolupráce Ukrajiny s Ruskem, přijatého v červenci 2011, za vlády prezidenta Janukoviče. Premiér Hrojsman při komentování tohoto rozhodnutí podtrhl, že toto rozhodnutí přispěje k větší vyváženosti exportní politiky Ukrajiny, bude pro zemi příznivé a posílí ji. Vyzval zároveň k výraznějšímu využití ukrajinských výrobních kapacit.

* AMERICKÝ PREZIDENT DONALD TRUMP podepsal 23. 3. zákon o rozpočtovém financování, jehož celkový rozměr činí 1,3 trilionu dolarů. Na potřeby pomoci Ukrajině je vyhrazeno téměř 621 milionů dolarů, z nichž je 421 milionů v kompetenci ministerstva zahraničí a zbylých 200 milionů v kompetenci ministerstva obrany.

* MAJETEK FIRMY GAZPROM – Ukrajinský ministr spravedlnosti P. Petrenko oznámil 21. 3., že vláda Ukrajiny zaevidovala, zabavila a stáhla do ukrajinského státního rozpočtu veškerý majetek ruské firmy Gazprom na ukrajinském území v hodnotě přes 100 milionů dolarů.

* UKRAJINSKÝ HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT vzrostl podle údajů Národní banky Ukrajiny v roce 2017 o 2,5 %, tedy o něco více než v roce předešlém, kdy se jednalo o 2,4 %. K této změně přispěl růst domácí spotřeby resp. kupní síly obyvatelstva, posílené zvýšením platů a důchodů, konstatováno ale bylo také zlepšení investičního prostředí. Letos by se podle odhadů mohl růst HDP ještě o něco zvýšit, snad až na hodnotu 3,4 %.

* PREZIDENT POROŠENKO V KOMENTÁŘI k této zprávě zdůraznil, že tento ukazatel je třeba zvýšit na 5–6 % ročně. Zároveň uvedl, že Ukrajina ztratila okupací Krymu 3, 6 % HDP, 80 % naftových a plynových zásob v Černém moři a 10 % přístavní infrastruktury. Ještě citelnější ztráty přinesla okupace části Donbasu: v případě HDP se jednalo o 15 %, navíc Ukrajina ztratila za daného stavu v uvedeném regionu asi 25 % svých průmyslových kapacit. Podrobnější výklad o těchto věcech obsahuje nedávno zpřístupněná studie známého vědce Anderse Aslunda: ten odhadl ztráty, způsobené Ukrajině agresí Ruska, na téměř 100 miliard dolarů.

* DEKOMUNIZACE V UKRAJINĚ je, pokud jde o pomníky představitelů komunistické moci, prakticky ukončena. V jedné z vesnic Odeské oblasti byl odstraněn pomník S. Kirovovi, přestože starosta tvrdil, že je „v obci nový“ a že nedisponuje žádným dokladem, o čí jde vlastně pomník. V městečku Bojarka byl zase odstraněn 20. 3. pomník literárnímu hrdinovi Pavlu Korčaginovi, hlavní postavě kdysi téměř povinné knihy N. Ostrovského „Jak se kalila ocel“. Pomník se stal nežádoucím, protože Korčagin byl v knize zobrazen coby bojovník proti ukrajinské nezávislosti.

* ANTARKTICKÁ EXPEDICE – Dne 22. 3. zahájili členové 23. ukrajinské antarktické expedice letecký přesun na výzkumnou stanici Akademik Vernadskyj. Tak jako v minulých letech čítá expedice 12 účastníků, z toho sedm vědců. Dvanáctka dalších účastníků bude provádět na okraji ledového kontinentu výzkum jen 18 dní. Při loučení s polárníky zdůraznila ministryně osvěty a vědy L. Hrynevyč, že ukrajinský stát se pokusí dosáhnout zdokonalení poměrů na stanici a přispět k dalšímu prohloubení samotného antarktického programu a jeho mezinárodní dosažnosti.

(boz)