Ukrajinská kronika 2018: 3. týden (15.–21. ledna)

* Ukrajinský prezident Porošenko při setkání s diplomatickými představiteli států a mezinárodních organizací, akreditovaných v Ukrajině, vyjmenoval 16. ledna priority Ukrajiny v tomto roce. Uvedl konkrétně privatizaci, deregulaci, zlepšení investičního ovzduší, národní úřad pro finanční bezpečnost, liberální zákonodárství ve valutových záležitostech, zdokonalení zákonů v oblasti tendrů, energetického sektoru a také soustavy zákonů týkajících se národní bezpečnosti. Zmínil také chystané vytvoření Antikorupčního soudu, který by zahájit činnost právě letos.

* Ukrajinci se v týž den dověděli zásluhou investigativních novinářů podrobnosti o vánočně-novoročním odpočinku svého prezidenta, který strávil dny 2.–8. ledna na jednom z Maledivských ostrovů. Za cestu a pobyt vydal prý půl milionu dolarů. Je pravda, že své spoluobčany ujistil, že si týdenní odpočinek uhradil z vlastních prostředků, pro průměrně vydělávajícího Ukrajince však má výška sdělené sumy dosti nahořklý přídech.

* 16. ledna začalo také první plenární zasedání ukrajinského parlamentu v tomto roce. Po dlouhém jednání o stovkách doplňujících návrhů schválili poslanci návrh zákona č. 7163 O zvláštnostech státní politiky při zabezpečení státní suverenity Ukrajiny nad dočasně okupovanými územími v Donecké a Luhanské oblasti. Pro text předložený před čtvrt rokem ukrajinským prezidentem hlasovalo 280 poslanců, tedy o 54 více, než činí nadpoloviční většina. Proti přijetí se samozřejmě postavili poslanci tzv. Opozičního bloku, vzešlého z příznivců někdejšího prezidenta Janukoviče. Je samozřejmé, že i reakce ruského ministerstva zahraničí byla ostře negativní, zatímco Západ vyjádřil své pochopení.

* V sobotu 20. ledna bylo v kyjevském důstojnickém domě vzpomenuto tzv. Dne kyborgů. Uplynuly totiž tři roky od chvíle, kdy se po dlouhodobém ostřelování zřítily budovy starého i nového terminálu doneckého letiště Sergeje Prokofjeva, které bránili ukrajinští vojáci. Boje o letiště se rozhořely 26. května 2014 a znovu od počátku září téhož roku – celkově trvala obrana letištního komplexu ukrajinskými vojáky 242 dny. V ukrajinských kinech je od 7. prosince minulého roku promítán válečný film režiséra Sejitablajeva o těchto událostech, vnímaných jako významná a hrdinská součást ukrajinsko-ruské války – jeho rozpočet dostoupil částky 47 milionů hryven. Termín „kyborgové“, používaný od roku 1960 ve zcela jiných souvislostech v západním světě, se vžil od září roku 2014 právě pro obránce doneckého letiště. Počet padlých ukrajinských vojáků v tomto prostoru letiště přesáhl zřejmě 200 osob.

* V pořadí šestnáctý ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman oslavil 20. ledna své čtyřicátiny. Svůj úřad nastoupil v roce 2016 po své osmatřicítce. Byl a zůstává nejmladším vykonavatelem této funkce v novodobé ukrajinské historii. Hledáme-li českou paralelu, mohl by ji představovat Stanislav Gross, který však premiérský úřad vykonával jen necelý rok.

* Krymský obyvatel ukrajinské národnosti, farmář Volodymyr Baluch, odpůrce ruské okupace Krymu, byl 16. ledna odsouzen ke třem rokům a sedmi měsícům vězení v pracovním táboře. Zatčen byl už na počátku prosince 2016 a poprvé odsouzen ke stejnému trestu už v srpnu roku 2017, rozsudek byl pak zrušen a případ předán k novému šetření, nový výrok však zůstal beze změny. O Krymu slyšíme většinou v souvislosti s pronásledováním tamních Tatarů, situace místních Ukrajinců však není o mnoho lepší. Útisk se týká i věřících Ukrajinské pravoslavné církve kyjevského patriarchátu, jimž byl v srpnu zapečetěn chrám sv. Olgy a Vladimíra v Simferopolu a byly odtud odvezeny bohoslužebné předměty. Arcibiskup simferopolský a krymský Klyment oznámil tyto události Evropskému soudu pro lidská práva.

* Předsedkyně stálé delegace Ukrajiny v Parlamentním shromáždění NATO Iryna Friz prohlásila 18. 1., že Ukrajina je připravena vytvořit „zelený koridor“ pro evakuaci ruských vojsk a výzbroje z Podněstří. Odchod osob i odvezení zbraní by měli kontrolovat západní partneři Ukrajiny pod egidou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a OSN. Problém je ovšem v tom, že Putin ruská vojska z Podněstří stáhnout nechce. Známe to: kam jednou vstoupila noha ruského vojáka…

* Kanadská generální guvernérka Julie Payette, která je v úřadu od října minulého roku, navštívila Ukrajinu. Sešla se ve Lvově s ukrajinským prezidentem a věnovala mu při této příležitosti fotografii Kyjeva, pořízenou z Mezinárodní kosmické stanice. Zmíněná Kanaďanka – montrealská rodačka – pobývala na její palubě jako členka kolektivu kosmonautů v roce 1999 a znovu po deseti letech. Na společné tiskové konferenci Payette konstatovala, že Kanada zůstane velmi blízkým spojencem Ukrajiny i v tomto roce, kdy bude předsedat tzv. Velké sedmičce. Ocenila také spolupráci Kanady a Ukrajiny v oblasti bezpečnosti a obrany a konstatovala, že kanadští vojáci přítomní v Ukrajině v rámci mise UNIFIER se lecčemu učí od svých ukrajinských kolegů.

* Nejméně sedm ukrajinských občanů zahynulo při nečekaném útoku příslušníků hnutí Taliban na hotel Intercontinental v afghánské metropoli Kábulu. Podle všeho se jednalo o pracovníky jedné ukrajinské letecké společnosti.

* Telefonický rozhovor ministra zahraničních věcí Martina Stropnického (nyní už v demisi) s jeho ukrajinským kolegou P. Klymkinem potvrdil neměnnost podpory ukrajinské územní celistvosti a svrchovanosti českým státem. Stropnický ocenil stabilizaci ukrajinské ekonomiky a potvrdil, že Česko je připraveno i nadále podporovat ukrajinské reformy, zejména ve vzdělávací oblasti.

* Ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis poskytl rozsáhlý rozhovor redaktorovi kyjevských webových stránek Jevropejska pravda J. Pančenkovi – text lze najít na: eurointegration.com.ua/interview, 18. 1., 13. 31. Rozhovor se dotkl všech podstatných otázek současných vztahů obou zemí v politické a hospodářské, ale zčásti i v trestně-právní a kulturní oblasti.

(boz)