„Liší se zájmy českého a ruského prezidenta?“, ptá se Jakub Janda, vedoucí programu Kremlin Watch think tanku Evropské hodnoty v Lidových novinách č. 194 z 19. 8. Krátký přehled, dokumentující „průnik Zemanových aktivit se zájmy putinovského režimu“, uvádí to, co vlastně všichni už víme, ale o čem je třeba hovořit nadále. Zhruba polovina dokladů se týká Zemanových stanovisek k Ukrajině a ruským aktivitám v této zemi. Příspěvek je zařazen do rubriky Diskuse, diskutovat ale není příliš o čem.

Kreslíř Václav Teichmann zpodobil v Mladé frontě dnes č. 193 z 18. 8. poslance ČSSD a bývalého SNB-ka Stanislava Humla. Jeho svět je prý vskutku „policejně řízný a nekompromisní“, takže „za sestřelením boeingu nad Ukrajinou stála CIA“. Podobně sotva smýšlí Luděk Navara, který v rubrice Oškliv téhož čísla vzpomíná na pakt Molotov – Ribbentrop ze srpna 1939 a přemýšlí o jeho souvislostech s dnešní dobou: „názorně můžeme vidět, jak tragické důsledky pro miliony lidí má, když se celé země, regiony nechají napospas běsům.

Ve středu 17. 8. ukončila stanice CT Art po půldruhém měsíci pravidelné předvádění desetiminutových filmových profilů současných ukrajinských spisovatelů. Celý šestnáctidílný česko-polsko-slovenský cyklus nazvaný Ukrajinská čítanka (Davaj, Ukrajina, davaj) zasluhuje zvláštní pozornost a bude zde časem šíře zhodnocen v oddílu Recenze.

Od ledna do konce července t. r. požádalo o azyl v České republice 872 osob, nejčastěji Ukrajinci (289) a Iráčané (133). Podíl Ukrajinců dosáhl tedy téměř přesně třetiny všech případů (www.novinky.cz, 15. 8.). O tom, jaký podíl žadatelů uspěl, citovaný text neinformuje.

V Lidových novinách č. 189 ze 13. 8. uvažuje Petra Procházková o nových komplikacích v rusko-ukrajinských vztazích, ke kterým vedly údajné „diverzní akce“ Ukrajiny proti představitelům ruských intervenčních jednotek přítomných v Krymu. V příloze téhož čísla Orientace hovoří Zuzana Lizcová s britským politickým analytikem H. Kundnianim o současné zahraniční politice Německa. Probrána je mj. role této země ve vztahu k „ukrajinské krizi“, ovlivněná německo-ruskými hospodářskými vztahy.